Bílý dům 1. února 2021

Autor:  leho | dne: November 15, 2020


Někdo poslal esemeskou.

Dne 1. února 2021, Bílý dům:

Sekretář: Pane prezidente …
Joe: Kdo jsi, chlape?
Sekretář: Váš sekretář pane prezidente.
Joe: Co to meleš? Já jsem prezident? Čeho?
Sekretář: Jste prezident Spojených států amerických.
Joe: You are full of shit!!! Kdybych byl prezident, tak bych přece musel kandidovat!
Sekretář: Ale vy jste kandidoval!
Joe: Kam jsem kandidoval?
Sekretář: Na prezidenta Spojených států amerických přece!
Joe: Nesmysl. Kdo jste?
Sekretář: Váš sekretář, pane prezidente.
Joe: Přestaň pořád s tím prezidentem! Mám hlad, kdy bude oběd?
Sekretář: Je deset hodin dopoledne, je potřeba vyřešit nějaké oficiální body. Oběd je plánovaný na dvanáct hodin.
Joe: Kdo jsi, chlape?
Sekretář: Váš sekretář, pane prezidente.
Joe: Mám sakra hlad.
Sekretář: Můžeme se pustit do práce? Máme tu naléhavou situaci, Rusové a Číňani využili zmatku okolo vaší inaugarace a zatčení a popravy předchozího prezidenta Trumpa po potlaceni občanských nepokojů na polovině území naší země.
Joe: Trump byl prezident? Kdo by to řekl! Byl to takový divoch, měl jsem ho docela rád.
Sekretář: Můžu uvést ministryni obrany a předsedu sboru náčelníků štábu? Je to opravdu naléhavé, pane.
Joe: Co je to za lidi a co po mně chtěji? Já mám hlad.
Sekretář: Jdou za vámi jako za prezidentem USA!
Joe: Já jsem prezident USA? Myslel jsem, že to dělá Schwarzenegger! Někdo o tom včera mluvil v televizi.
Sekretář: To byl film s panem Stallonem.
Joe: Stallone, kdo to je? Neznám.
Sekretář: Je to herec z toho filmu, co jste včera viděl.
Joe: Já se včera na televizi nedíval! Mám hlad, Přiveďte ty dva pitomce.
Sekretář: Zařídím, pane prezidente.
Joe: Přestaň už s tím prezidentem, ty pitomče, zavolej ty dva, ať vás mám z krku. Mám hlad.
Sekretář odchází…
Přichází ministryně obrany Hillary Clintonová a předseda sboru náčelníků štábů, generál Mark Alexander Milley.
Hillary: Dobrý den, pane prezidente
Joe: Kdo jste a co tady chcete?
Hillary: To jsem já, Hillary Clintonová, jmenoval jste mne do Vaší vlády jako ministryni obrany.
Joe: Já mám nějakou vládu? Co to meleš, ty stará maškaro!
Hillary a sekretář na sebe pohlédnou. Sekretář pokrčí rameny a rukou naznačí Hillary, že má pokračovat.
Hillary: Pane prezidente, máme tady naléhavou situaci. Rusové a Číňané využili stávající situace. Číňane obsadili Tchajwan a ruské tanky jsou zase v Berlíně. Tankisté tančí před kancléřstvím kozáčka, pijou vodku a křičí, že už dlouho nebyli v Paříži, že to je třeba napravit.
Joe: Rusovée? Číňani? Co je to za lidi?
Hillary naprázdno otevírá pusu…
Sekretář: Mám přinést mapu, pane prezidente?
Joe: Kdo jsi, chlape?
Sekretář: Váš sekretář, pane prezidente.
Joe: Já jsem prezident?
Sekretář: Ano, pane prezidente.
Joe: Nedá se nic dělat. Dobře, přineste tu mapu.
Sekretář mluví do telefonu, přichází snaživá stážistka a nese mapy.
Joe ji vidí a ožije
Joe: Pojď sem, holčičko.
Usmívá se.
Stážistka vyděšeně hledí na sekretáře a další přítomné, hledá zastání. Vidí jen netečné pohledy všech přítomných. Sekretář jí naznačí, aby přistoupila. Ta tak činí.
Joe: Ty máš pěkné vlásky, holčičko…
Vezme její vlasy a přivoní si, chytne ji kolem pasu.
Stážistka vyděšeně vypískne
Sekretář: Pane prezidente, na to teď není čas, musíme dořešit tu situaci s Ruskem a Čínou.
Joe se zamračí a pustí stážistku: Dobře, ale rychle, mám hlad.
Stážistka prchá z oválné pracovny.
Sekretář rozkládá mapu na stole a ukazuje Bidenovi, kde je Rusko, Čína a kde je Berlín a Tchajwan.
Joe: Ale já na žádnou dovolenou nechci. Jdi pryč, smrade!
Sekretář: Pane prezidente, do Berlína ani na Tchajwan teď na dovolenou nikdo z nás nemůže, proto jsme se teď sešli!
Joe podezřívavě: Dobře, dobře, ale já chci jet na dovolenou na Floridu!
Sekretář Pane prezidente, když nebudeme jednat, a to rychle, tak nebudete moci jen na dovolenou ani na Floridu…
Joe vztekle: Já pojedu na dovolenou, kam se mi bude chtít. Třeba na Floridu!
Sekretář: Ne, když tam budou Rusové a Číňani.
Joe: Mně Číňani nevadí, měl jsem čínskou masérku a ta vám uměla… No nic, o tom až po obědě, a můj syn Hunter mi vyprávěl, že ve východní Evropě, myslím, že mluvil o nějaké části Ruska, ano, mluvil o Ukrajině, jsou tam nádherné a šikovné masérky…
Sekretář: Pane prezidente, když nebudeme rychle jednat, hrozí nám masáž od Rusů a Číňanů přímo tady!
Joe: Myslíte jako tady? Tenhle stůl není na takové věci vhodný! Přineste nějaký jiný!
Sekretář: Mluvil jsem obrazně, pokud se nevyřeší tato situace.
Sekretář ukáže na rozložené mapy.
Joe: Já nechci jet někam pryč!
Sekretář: Pane prezidente, když nebudeme jednat, tak budeme MUSET odjet pryč, a to všichni a rychle!
Joe: Dobře, dobře, ty jsi tak umanutý, Huntere!
Sekretář Já nejsem Hunter, to je váš syn! Lyžuje teď v Aspenu!
Joe: Já mám syna? Ach, ano, Hunter, když byl na Ukrajině, tak…
Sekretář: Na to teď není čas, omlouvám se, ale musíme jednat.
Joe: Dobře, dobře, chlape. Tak rychle, mám hlad,
Hillary zapne velkoplošnou televizi na stěně. Naskočí velká mapa světa s vyznačenými krizovými oblastmi a schématickým
znázorněním pohybu ruských a čínských vojsk.
Generál Milley: Zde vidíme stav dnes okolo 9:00 naseho casu. Vidíme že dochází k masivnímu a rychlému postupu…
Joe: Kdo jsi, chlape?
Generál Milley: Jsem váš předseda sboru náčelníků štábů, pane prezidente!
Joe: Vypadám jako bych potřeboval nějaké náčelníky??? Indiány nesnáším. Co to pořád máte s tím prezidentem, chlape!!!
General Milley: Jste náš prezident pane prezidente!
Joe podezřívavě: Určitě???
Joe s vítězoslavným úsměvem dodává: Kdybych byl prezident,tak jsem musel přece kandidovat !!!
Sekretář: Ale vy jste kandidoval, pane prezidente!
Joe: To je pořád řečí… Dobře, dobře, když na tom trváte. Tak k věci,co po mně chcete. Mám hlad.
Generál Milley: Potřebujeme podepsat rozkaz, autorizující nasazení našich vojsk sem a sem (ukazuje na mapě) a vést okamžitě údery tady a tady (ukazuje na mapě).
Joe: Dobře, dobře… Proč ale chceme na ty lidi útočit, ani je neznám!
Generál Milley: Jsou to Rusové a Číňani, pane, napadli naše spojence, protože využili období zmatku, když se řešil proces vašeho zvolení prezidentem!
Joe: Tady ten chlap taky dneska tvrdil, že prezidentem je Trump. Ale moc mu nevěřím.
Sekretář: Bývalý prezident Trump byl zatčen, odsouzen a popraven. Bylo to pro naše dobro.
Joe: Škoda, byl to takový veselý chlapík. Měl jsem ho docela rád.
Generál Milley: Pane, promiňte, ale potřebujeme váš podpis …
Joe: Kdo jste, nic vám podepisovat nebudu. Máte mne za nějakého starého blázna?
Generál Milley: Bez vašeho podpisu ale nemůžeme začít válku.
Joe: My chceme někomu vyhlásit válku?
Generál Milley: Ano. Číně a Rusku.
Joe: Mně Číňani nevadí, měl jsem čínskou masérku a ta vám uměla… No nic, o tom až po obědě, a můj syn Hunter mi vyprávěl, že ve východní Evropě, myslím, že mluvil o nějaké části Ruska, ano mluvil o Ukrajině, jsou tam nádherné a šikovné masérky…
Joe se zamyslí: Už mám vážně hlad.
Hillary laskavým mateřským tónem, který jí ale moc nejde:
Pane prezidente, když podepíšete ty papíry, tak můžete jít na oběd. To vám slibuju!
Joe podezřívavě: Určitě… A proč se u toho tak šklebíte?
Hillary: Usmívám se na vás, pane prezidente.
Joe si ji podezřívavé měří: Já vás odněkud znám!
Hillary: Jsem vaše ministryně, pane prezidente…
Joe naštvaně: Dobrá, dobrá, co je to s váma, lidi? Tak umanuté lidi jsem uz dlouho neviděl.
Sekretář: Viděl jste všechny přítomné včera na úvodním jednání k této krizi, pane.
Joe: No ty, aby sis nepřisadil, chlape, na tebe si budu dávat pozor!
Sekretář: “Jak myslíte, pane prezidente.
Joe: Mám toho dost, dejte mi ty papíry, já je podepíšu, ať můžeme jít jíst. Joe uchopí podané dokumenty.
Zvoní telefon. Sekretář ho zvedne, chvíli poslouchá, pak vypne mikrofon a říká mu: Volá Čína, pane prezidente.
Joe: Já jsem si na oběd žádnou Čínu neobjednal. Dejte sem ty papíry, já vám to podepíšu a jdu na se najíst.
Joe podepíše rozkazy k zahájení 3. světové války a svižným krokem odchází.
“Zvu vás všechny na oběd. Doufám, že nebude Čína.”