Velké téma: Co se to děje?
Autor: leho | dne: June 9, 2021
Minulý článek s titulkem „USA: Volby 2020“ z 2.2. 2021 sliboval velká témata. Co se to dnes vůbec děje, jak je možné, že běžný pracující člověk pravdu téměř nemá šanci se dozvědět a vůbec už ne co se děje v jediné světové velmoci USA, je jedno z těchto velkých témat. My že nevíme, co se děje? Vždyť přeci máme svobodný tisk a média! Anglicky snad umíme, ne? A ještě k tomu máme Internet, který je přítomen téměř v kapse či kabelce každého jedince.
Absence pravdivých a relevantních informací ve veřejném prostoru a matoucí tak světovou veřejnost má dva hlavní důvody. Prvním je obchodní model mediálních korporací a druhým důvodem je masová účast na tvorbě reality dnešního světa miliardami uživatelů sociálních sítí a jejich emotivních reakcí mnohdy postrádající jakýkoliv věcný základ. Problémem je, že emocemi vnímaná realita je ve stále větším rozporu s realitou skutečnou a vyvolává tak napětí ve společnosti nejen v USA, ale i ve zbytku světa.
Až donedávna hlavní média určovala společenské trendy dle tzv. lineárního obchodního modelu zahrnující relativně nevelký počet elitních novinářů a mediálních osobností, kteří určovali celosvětové trendy po celá desetiletí ne-li staletí, viz článek na Forbes.com „As The Media Industry Evolves, The Business Model Becomes The Message“. Elitní a univerzitně vzdělané mediální osobnosti ještě v nedávné minulosti ze zkušenosti věděli, co si mohou dovolit a co veřejnosti prodají, aby současně vydělali peníze sobě a svému zaměstnavateli. Zaměstnavatel, tj. mediální korporace, se postaral o sponzory a financování svých periodik a později rozhlasových a televizních společností pomocí osobních kontaktů a vyjednanými smlouvami. Konkurence se pak postarala o to, že “novinářská kachna”, neboli dnešním jazykem “fake news” či falešná zpráva nebyla ve veřejném prostoru příliš častá a donedávna relativně objektivní zpravodajství s protichůdnými názory byl dlouho zažitý standard, takže ve svobodné západní společnosti docházelo k veřejné debatě s přítomností velké různorodosti názorů. Dnes je ale vše jinak.
Zpravodajství v hlavních médiích už zahrnuje pouze jeden jednotný názor a to samé se týká jednotlivých periodik, které se předhánějí v míře zaujatosti svých prezentací, kde je hlavním faktorem emotivní náboj jednotlivých titulků s absencí jakékoliv diskuze proti sobě stojících argumentů. Největším problémem je, že tento jednotný názor je současně programem jedné ze dvou hlavních politických stran v jediné světové velmoci, Demokratické strany Spojených států amerických. A tento program se tak dostává do programů majoritních stran všech zemí na celém světě, takže je možno říci, že dochází ke vzniku jedné jediné globální politické Strany s velkým „S“. Jedná se o podobný efekt, jejímž důsledkem v době Vánoc je přítomnost Santa Clause ve výkladních skříních obchodů takřka ve všech světových metropolích.
Jak nastala taková prekérní situace? Jedním z důvodů je, že zmíněný lineární obchodní model velkých mediálních korporací musel ustoupit do pozadí především z důvodu přítomnosti zpráv v chytrých mobilech téměř veškeré dospělé populace na celém světě. Člověk, který si dnes koupí každý den ráno noviny či si je vybere ze schránky a pak po práci zasedne k večernímu zpravodajství bez průběžné kontroly mobilních aplikací a sociálních sítí v průběhu celého dne, takový živočich už léta neexistuje a pokud ano, jedná se o exotickou výjimku. Zprávy se nyní sledují kontinuálně, každou vteřinu v každý okamžik a sdílejí se s obrovským počtem komentářů včetně lajků na sociálních sítích 24 hodin denně sedm dní v týdnu. Každý individuální uživatel sociálních sítí, kterých bylo minulý rok přes tři miliardy jedinců, se takto více či méně podílí na tvorbě zpráv a trendů včetně tvorby každodenní reality. Tentam je starý a osvědčený 24-hodinový cyklus v dobách lineárního hospodářského modelu, kdy se zprávy ověřovaly a analyzovaly v redakcích světových deníků večer před jejich vydáním malým počtem univerzitně vzdělaných expertů. Dnes téměř každý a i ten s bídou gramotný uživatel sociálních sítí, kterých je z daleka nejvíce, se podílí aktivně na tvorbě zpráv, takže fakta už nejsou vůbec relevantní, ale relevantní jsou emoce a ty nejnižší lidské i nelidské pudy, které ženou kupředu závod o senzace šíleným tempem těžko představitelným ještě v nedávné minulosti.
Tradiční lineární model financování mediálních korporací se stal nefunkčním a byl nahrazen modelem zahrnující cílené zobrazování reklam na individuálních stránkách uživatelů sociálních sítí definovaným preferencemi toho kterého uživatele a vypracovaným algoritmy umělé inteligence. Distribuce reklam je samozřejmě plně automatická rovněž za pomoci algoritmů umělé inteligence. Za každé zobrazení reklamy se samozřejmě platí a pokud počet zobrazení reklam je dostatečně velký, nejde pak o malé částky. Co je na tomto modelu specifické, že distribuované reklamy na stránky jednotlivých uživatelů sociálních sítí vyžadují mnohdy buď žádnou nebo pouze velmi malou investici, ale zároveň je nutný pokud možno co největší počet dalších uživatelů sdílející ten samý obsah s tou kterou konkrétní reklamou. V každém případě je tedy nutno zaujmout co největší počet uživatelů na sociálních sítích a to čímkoliv, jako například kotětem hrajícím na piáno či Donaldem Trumpem navrhujícím injekci čistícího prostředku do žil pacientů nemocných virem COVID-19. Pokud koťátko skutečně umí hrát na klavír či zda skutečně Donald Trump navrhoval takovou absurditu je naprosto nedůležité. Hlavně že se zobrazil patřičný počet reklam s politicky korektním obsahem a to je v novém modelu financování mediálních korporací to nejdůležitější.
Co zrovna letí a která témata je nutno tlačit do popředí včetně jejich názorového zaměření, to rovněž zabezpečují algoritmy umělé inteligence s minimem lidské účasti, takže není už nutno v redakcích velkých periodik pracně rozhodovat, co se objeví druhý den na titulcích. Automaticky vybraná populární témata mají takto velkou hodnotu a chytré algoritmy je pak zobrazí spolu s reklamami co největšímu počtu uživatelů. To vše znamená, že konzument dostává do svého chytrého mobilu mediální vstupy už patřičně filtrované a zároveň šité na míru shodující se s jeho individuálními myšlenkovými procesy a vkusem zároveň s průběžnými aktualizacemi v reálném čase 24 hodin denně sedm dní v týdnu. A to všechno včetně nabídek zboží podle automaticky vypracovaného odhadu vkusu a potřeb. Jistě někdo ze čtenářů se nejednou podivil, jak je možné, že se na jeho mobilu najednou objevila reklama na produkt, který zrovna teď nějakou podivnou náhodou potřebuje a samozřejmě za super výhodnou cenu.
Veřejnosti se mediální inovace líbí, jelikož celkový proces získávání informací je automatický, rychlý a pohodlný a ještě k tomu má k dispozici tipy na výhodné nákupy. Nemusí nic vyhledávat, dokonce ani chodit do trafiky či vybírat schránku s denním tiskem, sledovat a dávat inzeráty včetně shánění produktů po obchodech a pak ještě k tomu se starými novinami se tahat do sběrných surovin. Vše přistane pěkně pohodlně v mobilu a neustále se aktualizuje. Pro vydavatele, kteří přežili zmíněnou mediální reformu a nezkrachovali, je nový proces distribuce zpráv zrovna tak stejně výhodný a pohodlný, neboť vše je obstaráno téměř bez lidské účasti a není nutno už zaměstnávat elitní novináře a drahé editory a obtěžovat se se sponzory k placení tištěných inzerátů či s prezentací reklam během televizních pořadů. V dnešní době novináři sice stále ještě existují, ale nepotřebují už v drtivé většině univerzitní vzdělání, protože veřejnost si nežádá žádné expertní analýzy událostí, takže s bídou koherentní blábol s patřičně důrazným titulkem je naprosto dostačující. Editorů a korektorů ve starém slova smyslu tedy už netřeba, když obsah a pravdivost zpráv včetně absence pravopisných chyb už není důležitý.
Důležitá je ale v novém mediálním prostředí potenciální závadnost příspěvků individuálních uživatelů sociálních sítí k jednotlivým mediálním prezentacím a zprávám. Závadnost může být legitimní, jako například sprosté nadávky stejně jako vybízení ke kriminální činnosti, k vraždám, ke žhářství, pedofilie a podobně. Problémem zrovna tak ale je, že závadnost v příspěvcích uživatelů sociálních sítí má i jiný charakter a tím je potenciál ovlivnit převažující myšlenkové proudy konkurenčními a politicky nekorektními myšlenkami. Sociální sítě a internetové portály byly takto nuceny najmout nové pracovní síly, kterým se v angličtině říká „content reviewers“, což by se dalo přeložit jako „recenzenti“ nebo prostě „cenzoři“ a jejich náplní je hlídat závadnost příspěvků včetně politické korektnosti. Ale ani tito zaměstnanci nemají už jistotu dožít se důchodu. I samotný obsah je už ve velké míře vyhodnocován automaticky bez lidské účasti pomocí algoritmů umělé inteligence.
Trendy v podobě rozhodnutí, co se publikuje a co ne, jsou tedy určovány z velké části opět automaticky algoritmy umělé inteligence podle počtu internetových kliků a lajků na internetových portálech měřící popularitu toho kterého tématu a mediálního vstupu (jako články, videa, memy, atd.) a to způsobuje, že veřejný prostor je vyplněn téměř výlučně buď banalitami jako už zmíněné kočičky hrající na piáno a pak vstupy, které musí být v souladu s kladnými pocity a emocionální identifikací většiny internetových uživatelů v řádu miliard jedinců. V takovém prostředí majoritní vlastníci mediálních korporací a sociálních sítí nemohou tolerovat kontroverze, různorodost a protichůdné názory, protože ty by pak mohly způsobit odliv uživatelů spolu se ztrátou příjmů ze zobrazovaných reklam. Jelikož už před desetiletími velké mediální korporace se většinou identifikovaly s politikou americké Demokratické strany, je nyní v jejich zájmu budoucí existence vyloučit veškerou politickou opozici z veřejné sféry a donutit tak pokud možno celou společnost, aby akceptovala politiku jedné strany. Není bez zajímavosti, že mnozí dědečkové a babičky zažili něco podobného i v dobách absence sociálních sítí a Internetu, ale to je zase jiné další velké téma.
Vyloučení Donalda Trumpa ze sociálních sítí a s ním každého vlivného jedince nesdílející populární politicky korektní trendy je tedy přirozený vývoj. Jestliže je Donald Trump velmi často přirovnáván k Adolfu Hitlerovi, nemůže být vůbec překvapivé, protože to přidá patřičný emotivní náboj, který vydělá vydavateli peníze. Fakt, že pro toto tvrzení neexistuje žádný racionální důvod, peněz už zdaleka tolik nevydělá, protože silnější emoce než Adolf Hitler jakýkoliv věcný protiargument může těžko vyvolat. A samozřejmě Donald Trump není zdaleka sám. On a jemu podobní nemohou ve veřejném prostoru ovládaným velkými mediálními korporacemi fungovat, neboť by zpochybnili hlavní politicky korektní trendy a lidé by pak klikali na něco jiného způsobující ztrátu výdělku jejich majitelům a také hlavně majitelům sociálních sítí. Spolupráce sociálních sítí a mediálních korporací je naprosto klíčová díky novému hospodářskému modelu zahrnující cílené individuální reklamy zobrazující se na jejich internetových portálech koncovým uživatelům.
Zmanipulování voleb v USA v roce 2020 a odstranění Donalda Trumpa z politiky znamená, že sociální sítě ve spolupráci s mediálními korporacemi mají dnes neomezenou moc a polarizují tak společnost na globální úrovni. Není bez zajímavosti, že se tím dokonce i sami chlubí v internetové verzi kdysi proslulého týdeníku Time v článku „The Secret History of the Shadow Campaign That Saved the 2020 Election“. Existují ale další společnost rozdělující témata než Donald Trump.
Jedno z takových témat způsobilo paniku ze zákeřné nemoci způsobeným virem COVID-19, což je obludnost globálních rozměrů jaká v historii nemá obdoby. Nejen v dnešních USA se dá téměř s jistotou poznat příslušnost ke hlavním politicky korektním trendům i při procházce parkem na tvářích kolemjdoucích dle přítomnosti náhubku. Snahy léčit veřejnost nakaženou zrádným virem pomocí vládních opatření všude na celém světě jsou kombinací šílených Don-Quixotských bojů s větrnými mlýny živených sociálními sítěmi a na druhé straně naplněním konceptů kontroly funkce lidské společnosti z románů George Orwella.
Zvláště orwellovský ráz má legendární doporučení šéfa amerického Národního institutu alergie a infekčních nemocí legendárního Dr. Anthony Fauci napřed k nenošení náhubků a nedlouho poté naopak jeho nabádání k nošení zdvojených masek prakticky znemožňující normální dýchání. Absurdní zdůvodnění, že lhal jenom proto, že chtěl chránit veřejnost před masovým vymíráním a zabránit vyprodání zásob určených pro zdravotnický personál, je přijato většinovou společností naprosto bez námitek. Máme totiž jiné problémy než lži nejvíce placeného vládního zaměstnance v USA a možná i na celém světě. Lidé umírají, nemocnice jsou přeplněné a to je důležité, protože strach ze smrti je ten nejnižší pud a ta nejsilnější lidská emoce. Že před kovidovým šílenstvím nemocnice byly přeplněné pacienty s jinými zákeřnými chorobami, se už neřeší a pokud ano, moudré sociální sítě s geniální umělou inteligencí se postarají, aby se takové kacířské myšlenky na jejich platformách neobjevovaly. Pokud možno se všichni musí bát smrti a na tomto nejnižším lidském pudu a emocích se tak vydělávají přirozeně ty největší peníze.
Bohužel, nejde jenom o peníze, jde hlavně o uchvácení moci v celosvětovém měřítku a realizaci politického programu Strany za podpory sociálních sítí s jejich podřízenými mediálními korporacemi. Totiž jedině Strana vás ochrání před jistou smrtí v kovidové epidemii. Jedině Strana vymámí hlavně z bohatých lidí dostatek peněz a zastaví tak globální oteplování a zabrání masovému vymírání lidstva. Jedině Strana má ve svém politickém programu dokončení znárodnění zdravotnictví a zabrání tak dalšímu masovému vymírání ať je to kovid či jakákoliv jiná choroba. Jedině Strana je nekonečně dobrá, když má v programu odstranění chudoby a tudíž je nutno zařídit, aby vyhrála každé volby. Veškerý odpor proti programu Strany je zločin a každý státník, který Straně odporuje, je horší než Hitler a automaticky se provinil a je nutno mu zabránit, aby kandidoval a pokud náhodou by se dostal tak daleko, že kandiduje či dokonce je nějakým způsobem zvolen do důležité funkce, určitě to nemůže být jen tak a jistě se dopustil v minulosti celé řady zločinů včetně zrady a spolupráce s jinou velmocí, nejčastěji s Ruskem, protože je to právě ta země, se kterou dřívější vedení Strany v minulosti spolupracovalo a vydalo ruskému caru Vladimírovi pětinu produkce amerického uranu. Je tedy nutno se zbavit každého vlivného odpůrce Strany, protože už se své podstaty se jedná o zločince a je tudíž nelegitimní.
Takže, milí čtenáři, už víte, co se to vlastně dnes děje? Jinak řečeno, čtěte George Orwella, jednoho z největších spisovatelů a i jasnovidců všech dob. Tam je odpověď a i v době a událostech, které inspirovaly Orwellův román 1984. Ale co tedy bude? Těžko říci a jsou dvě možnosti. Možná to dobře dopadne a bude zase všechno jak bylo. Nebo to možná dopadne špatně. Nejspíše svět spěje k dalšímu globálnímu konfliktu a další katastrofě, která ho zbaví zákeřné choroby a parazitů v podobě zhoubných myšlenek obsažených v programu Strany, tak jak je popsal Gad Saad ve své knížce „The Parasitic Mind“. Možná při tom dojde i ke konečnému vymýcení toho nejhoršího parazitu na světě, člověka více či méně rozumného jako živočišného druhu. Nakonec toto je rovněž v programu Strany a součástí její politiky ochrany životního prostředí.
====================================================================
Zajímavé odkazy:
Demokratka na Trumpově mítingu
https://www.macalester.edu/news/2017/04/how-news-has-changed/
https://whatis.techtarget.com/definition/targeted-ad-targeted-advertising
https://www.youtube.com/watch?v=SEWOI317XtY&ab_channel=ChrisWilliamson