Reply To: Na iDnes hned dva články
Yuri,
malokdo oponuje klimatologickym expertum, ze se nase planeta otepluje.
Jeden z oněch mála lidí je současný americký prezident, i když je možné že to co řekl během kampaně byla pouze nadsázka. V jiných rozhovorech měl trochu mírnější pozici, kdy říkal, že si nemyslí, že GO je způsobeno člověkem.
Danielo, není CO2, jako CO2. To, co vydechujeme bylo součástí potravy a tedy soudobého uhlíkového cyklu, tedy nula od nuly pojde. Spíše bych to viděl takhle – pokud vyprodukujeme cca 12x více pálením než kolik vydechneme, znamená to, že člověk v současné době potřebuje 12x více energie z fosilních paliv, než kolik by bylo teoreticky nutné pro nasycení.
Yuri, to je právě to, ta “většina”. Je to skutečně většina? A většina z čeho? Z těch klimatologů, kteří jsou placeni dokázat vliv člověka na klima? To bude téměř 100%, na to můžeš vzít jed.
Nejsem klimatolog, tedy nemám vnitřní informace ohledně toho, jakým způsobem se udělují granty v tomto oboru, ovšem pokud je to podobné jako v mém, tak se pleteš. Nikdo není placen od toho, aby dokázal vliv člověka na klima a pokud se to nepovede, nebude zaplacen. Od toho se granty jmenují granty – peníze jsou darovány za účelem výzkumu nehledě na výsledky, aby bylo možné udržet nezávislost vědy. Což když ona většina je většinou právě proto, že je to pravda a vždy se najde někdo, kdo se nedá přesvědčit, ať už je to z jakýchkoli důvodů.
Příklad z mého oboru – existují i tací, kteří nevěří tomu, že neléčená infekce virem HIV vede k rozvoji nemoci AIDS. Tato alternativní hypotéza měla trochu zastání v půlce 90. let, ale v současné době veškerá data poukazují na to, že HIV => AIDS.
Fred Hoyle (významný astrofyzik) až do své smrti věřil, že Vesmír je neměnný.
atd. atd
V článku Stealth advocacy: a survey of weathercasters’ views on climate change zmiňuje, že pouze 49% meteorogů zaměstnaných v mediích věří, že klima je z větší míry ovlivněno člověkem. Je zajímavé, že jde pravděpodobně o klesající trend víry meteorologů v ovlivňování klimatu lidskými aktivitami.
Především je třeba si článek přečíst celý.
Cituji z původního článku: “In contrast to prior surveys that found many weathercasters who were unconvinced of climate change, newer results show that approximately 80% of weathercasters are convinced of human-caused climate change.” Neviděl bych to jako klesající trend.
Možná jsem si našel nového koníčka a tím je právě dopátrat se jádra pudla, jak jsou vlastně počítačové modely přesné v předpovědích vývoje klimatu. Má současná teze je taková, že ty modely jsou velmi nepřesné a ode zdi ke zdi, tj. že velmi záleží na dvou věcech: 1. na přesnosti rovnic a algoritmů 2. na dosazení správných hodnot to rovnic a algoritmů zmíněných v 1. Jinak řečeno, podle zadání je možno sestavit klimatický model, který s největší jistotou předpoví příští dobu ledovou do 100 let a pak sestavit jiný, podle kterého bude na Zemi do 100 let klima jak na Venuši.
Je otázka, nakolik současné předpovědi vývoje klimatu toto už v sobě mají zakomponované – pokud se nepletu, v předpovědích se vždy počítá s lepšími i horšími scénáři.
Dále, asi před 15 lety jsem někde četl článek že ani ty nejdokolejší supercomputery nejsou schopny modelovat počasí pro větší čtverec než 200 mil s větší či menší úspěšností. Nemyslím si, že jsme dnes na tom o moc lépe.
Jelikož pořád nedovedeme modelovat a předpovědět počasí už jenom podle toho, že předevčírem v Kalifornii jsme měli krátký deštík, jež byl předpovězen s 0% pravděpodobností, těžko můžeme dokázat předpovědět dlouhodobější trendy. A to také proto, že nerozumíme mechanismům, které ukončily poslední dobu ledovou a ještě méně rozumíme fenoménu zvanému “snowball Earth” z doby asi před 600 miliony let.
Pokud se nepletu, modelování počasí funguje na zcela jiném principu – tedy berou se v potaz historická data a na základě známého vývoje (tlak, teplota, datum, čas) se odhaduje jak by mohlo být. V tomto výpočtu ovšem zcela chybí fyzické výpočty na základě známých fyzikálních zákonů, protože daný výpočet by byl moc složitý. Oproti tomu, výpočet celkové změny teploty planety na základě změn v atmosférickém složení může být paradoxně jednodušší, protože nás zajímá jen vstup (záření dopadající na planetu) a výstup (záření zachycené planetou a záření odražené do vesmíru).
Yuri, já bych tě rád vyzval k předložení nějakých podobných referencí, které by svědčili o opaku. Přijmeš výzvu?
V roce 2015 jsem měl tu možnost vyslechnout přednášku od Ralpha Cicerona, bývalého prezidenta NAS, obsah se vcelku podobal tomuto.
Skeptici velmi často poukazují na tzv pauzu v oteplování mezi lety 1998 a 2012. Nedávný článek se tento paradox snaži vysvětlit. Faktem je, že se naše porozumění daných jevů vyvíjí, což ovšem neznamená, že by doházelo k zásadním zvratům, spíše pouze k upřesnění. Je to podobné, jako když teorie relativity “nahradila” Newtonovy teorie – ve skutečnosti došlo pouze k upřesnění za určitých podmínek.
Takhle to vypadá s názorem klimatologů, kteří jsou aktivní ve vědě.
A mohl bych dál pokračovat, ovšem bude nejspíše mnohem produktivnější se zaměřit na jednotlivé detaily.