Reply To: Na iDnes hned dva články

[leho]

Yuri, dobrý, máme dialog!

Pokud se nepletu, modelování počasí funguje na zcela jiném principu – tedy berou se v potaz historická data a na základě známého vývoje (tlak, teplota, datum, čas) se odhaduje jak by mohlo být. V tomto výpočtu ovšem zcela chybí fyzické výpočty na základě známých fyzikálních zákonů, protože daný výpočet by byl moc složitý. Oproti tomu, výpočet celkové změny teploty planety na základě změn v atmosférickém složení může být paradoxně jednodušší, protože nás zajímá jen vstup (záření dopadající na planetu) a výstup (záření zachycené planetou a záření odražené do vesmíru).

 
Klíčové je zřejmě slůvko “může”. Co se týče krátkodobé předpovědi, tak zde je obrovská výhoda dostupnosti přesných historických dat a používání ověřených a otestovaných algoritmů. Ale ani ty nejsou kolikrát v pořádku, viz ten deštík minulý týden předpovězený s 0% pravděpodobností.
 
Ale pro modelování klimatu to bude opravdu jiné. Tam máme velmi málo dat. Například je známo, že před 400 miliony let bylo v atmosféře daleko více CO2 než dnes, ale teploty byly srovnatelné s dneškem. Proč? Odpověď na tuto otázku jsem zatím nenašel. A je zde problém obludy zvané Nejistota, neboli Climate Science and the Uncertainty Monster. Zatím jsem neprostudoval, ale soudě podle úvodu té nejistoty v odhadování změn klimatu a vlivu lidské činnosti je tolik, že můžeme těžko spolehlivě předpovědět dlouhodobý vývoj klimatu.
 
Ještě se vyjádřím k dalším věcem, teď ale musím dělat něco jiného…
 
PS: Nevím, jestli jsem tenhle článek zmiňoval, snad nevadí, jestli se opakuji: Judith Curry: Alarm about alarmism. Připomínám, že pod článkem je rovněž velmi zajímavá diskuze