Reply To: Na iDnes hned dva články

[leho]

Takže prozatím můžeme nechat Mikina Mikinem coby odstrašující případ. Takže k věci:
 
Yuri:

Jistě, pořád se budeme potýkat s nejistotou, ale jak jistí musíme být, abychom přikročili k nějakému kroku?

 
To je otázka za milion USD. Ale myslím, že se mohu pokusit odpovědět bez nároku na patřičný honorář.
 
Existence obludy zvané Nejistota (linka zde) je beze vší pochyby, tu musíme vzít v úvahu především. Pak musíme vzít v úvahu historii vývoje chápání a objevení globálního oteplování. Spencer R. Weart skvěle popisuje historii vědění o klimatu zde v článku “Chaos in the Atmosphere”. Weart je pevný zastánce antropogenních vlivů, ale když si přečtu jeho skvělou sumarizaci a podívám se na obludu Nejistoty, tak nevím, odkud bere těch 97% klimatologů jistotu, že se už nemýlíme, i když jsme se v minulosti mýlili dost zásadně.
 
Já mám problém s tím, že teorii o oteplování nelze spolehlivě otestovat. Už jsem zmiňoval, že jsme se naučili jakž takž předpovídat počasí s poměrně velkou mírou spolehlivosti na týden či dva, protože máme čas si rovnice a algoritmy ověřit. S delšími předpověďmi třeba na příští kvartál ale už jsou problémy. A ještě delší periody pro předpovědi klimatu v podobě desítek stovek tisíců … miliard let? To se mi jeví dost bláznivé zvláště když beru v úvahu zásadní mýlky ještě poměrně nedávno před několika lety. Proč teď si myslet, že konečně jsme na to přišli? Žádný důvod, tedy kromě politického, nevidím.
 
97% konsensus se mi jeví jako silně podezřelý už podle politické toxicity a publikace v National Review v článku The 97% Solution. Politické zadání Obamovy administrativy bylo jasné už od roku 2009, kdy Barrack Husejn vstoupil do Oválné pracovny. A jsem si rovněž jistý, že na klimatologickém “mccarthysmu” rozhodně něco bude podle článku LATEST CHAPTER IN CLIMATE MCCARTHYISM
 
Judith A. Curry je zajisté velmi respektovaná klimatoložka, už jsem ji také zmiňoval. Můj dnešní vstup zakončím jejím článkem Consensus enforcers versus the Trump administration