Interview s Ayn Rand

Autor:  leho | dne: July 13, 2026

Ayn Rand snila o době, kdy lidé budou věřit a respektovat objektivní pravdu včetně aplikace v jejich životech. Založila hnutí zvané Objektivismus, které se ale neujalo. Kdo dneska stojí o nějakou blbou pravdu, že ano. Nicméně, její interview s Mikem Wallace z roku 1959 je fascinující a má hodně co říci i dnes.

Mike Wallace: Tady Mike Wallace s dalším televizním portrétem z naší galerie výrazných osobností.

Po celých Spojených státech se malé skupiny intelektuálů začaly hlásit k nové a neobvyklé filozofii, která, zdá se, zasahuje až ke kořenům naší společnosti. Průkopnicí této filozofie je spisovatelka Ayn Rand, jejíž dvě nejvýznamnější díla, The Fountainhead (Zdroj) a Atlas Shrugged (Atlasova vzpoura), se stala bestsellery.

V průběhu dějin vznikala různá politická a filozofická hnutí. Většina z nich nakonec zanikla. Některá se však, jako demokracie nebo komunismus, uchytila a hluboce ovlivnila svět.

Zde ve Spojených státech byla snad nejprovokativnější a nejneobvyklejší nová filozofie vytvořena spisovatelkou Ayn Rand. Její pohled na svět je v Americe zatím poměrně málo známý, avšak pokud by někdy získal široké přijetí, znamenal by revoluci v našem způsobu života.

Mike Wallace: Ayn, na úvod bych vás požádal, abyste stručně shrnula svou filozofii. Vím, že je to obtížné, ale dokázala byste ji vystihnout v několika větách? Co je to „randismus“?

Ayn Rand: Především tomu neříkám „randismus“ a ten název se mi nelíbí. Nazývám to objektivismus. Znamená to filozofii založenou na objektivní realitě.

Pokusím se ji vysvětlit co nejstručněji.

Moje filozofie vychází z přesvědčení, že realita existuje jako objektivní absolutno; že lidská mysl – lidský rozum – je prostředkem, kterým tuto realitu poznáváme; a že člověk potřebuje racionální morálku.

Především jsem autorkou nového morálního kodexu – takového, o němž se dlouho věřilo, že je nemožný. Je to morálka založená nikoli na víře, nikoli na svévolném rozmaru, nikoli na emocích ani na libovolných mystických či společenských příkazech, ale na rozumu – morálka, kterou lze logicky dokázat a prokázat jako pravdivou i nezbytnou.

Má morálka je založena na lidském životě jako měřítku hodnot. Protože lidský rozum je základním prostředkem jeho přežití, zastávám názor, že chce-li člověk žít na této zemi – a žít jako lidská bytost – musí považovat rozum za absolutní hodnotu.

Tím myslím, že rozum musí být jeho jediným vodítkem k jednání a že musí žít podle nezávislého úsudku své vlastní mysli. Nejvyšším morálním cílem člověka je dosažení vlastního štěstí. Nesmí používat sílu vůči druhým ani přijímat jejich právo používat sílu vůči němu.

Každý člověk musí žít jako cíl sám o sobě a usilovat o svůj vlastní racionální vlastní zájem.

Mike Wallace: Tuto filozofii jste uvedla do praxe ve svém románu Atlasova vzpoura. Ukázala jste ji na lidských osudech.

Rád bych začal citací z recenze Atlasovy vzpoury, která vyšla v časopise Newsweek. Psalo se v ní, že se snažíte zničit téměř všechny instituce současného amerického života: naše židovsko-křesťanské náboženství, naši upravenou formu státem regulovaného kapitalismu i vládu většiny.

Jiní recenzenti tvrdili, že pohrdáte církvemi i samotným pojmem Boha.

Jsou to oprávněné výtky?

Ayn Rand: Ano. Souhlasím s uvedenými fakty, nikoli však s negativními soudy, které jsou v těchto kritikách obsaženy. Pokud zpochybňuji základy těchto institucí, pak zpochybňuji morální kodex altruismu – přesvědčení, že morální povinností člověka je žít pro druhé a obětovat se pro ně.

To je převládající morálka naší doby.

Toto je pouze malý úryvek z tohoto nadčasového interview. Pokud by měl někdo zájem o přesný anglický přepis, tak ten je tady: Ayn Rand a Mike Wallace