O filmové cenzuře

Autor:  leho | dne: April 3, 2017

Tento příspěvek napsal už před nějakým časem Jan Jelínek do diskuze k článku na iDnes „Vypustit pinďoura a psance této země“. Jak pracovala filmová cenzura (linka na vlákno disuze – příspěvek uveřejněn 19.8.2016 19:38). Doslovné znění příspěvku týkající se filmové cenzury 60. let v ČSSR:

Ale byly i komické příhody. Pracoval jsem 23 let jako režisér Krátkého filmu Praha a pamatuji, že jsme natočili několik lidí a cenzura řekla: “Ti všichni soudruzi tam patří, ale můžete vymazat tohohle, ten k nim nepatří?” Nebo jsme soutěžili, kdo dokáže do dokumentu dostat náměstí s kostelem. Kostel, kříž u cesty, boží muka – to vše nesmělo být v záběru. Takže jsme vymýšleli “palácové psíčky”, špeky, na které šlo cenzora nachytat, aby si nevšiml jiné věci. Většinou se to podařilo a my “psíčka” s klidem vystřihli.

Ale bývalo hůř až zle. V týdeníku těsně po roce 1968 se objevil záběr Husáka, jak řekne cosi nějaké jeřábnici. Zhruba 3 až 5 vteřin záběru. Tehdy jsme měli nové vedení Zpravodajského filmu, tedy skupiny, kde vznikal Československý filmový týdeník, snad si na něj někdo ještě vzpomene. Naveleli k nám kovaného soudruha Jasoně X. a jeho milenku, která připomínala postavou hrušku. Když ti dva viděli onen záběr, k němuž byl komentář (klasicky) “Soudruh Husán navštívil (dejme tomu) Stalinovy závody.” Leč dvojice odborníků na umění trvala na tom, že tam musí být:

“Generální tajemník Komunistické strany soudruh Gustáv Husák při návštěvě Stalinových závodů v Horní Dolní setrval v dlouhém a srdečném rozhovoru se soudružkou Marií Pumprnáglovou, která mu slíbila, že na protest proti rozvracečům našeho státu na svém jeřábu sovětské výroby splní svůj závazek o rok dříve. Soudruh generální tajemník poté …” (A ještě třicet dalších vět!)

A trvali na tom, že když tam jimi vymyšlený komentář nedám, mohu už pozítří zametat ulice v Nuslích…