Victor Davis Hanson: Jaké má Trump možnosti?
Autor: leho | dne: April 25, 2026
Dobrý den, zde Victor Davis Hanson pro The Daily Signal.
Jsme zhruba 60 dní od začátku války s Íránem a dostáváme mnoho smíšených signálů, z médií, od administrativy i od samotných Íránců, kteří zjevně nemají jednotnou vládu. Zdá se, že existuje řada soupeřících frakcí a není jasné, kdo má v danou chvíli skutečnou moc.
Měli bychom si tedy rychle připomenout, jaké jsou možnosti. Jaké má Írán možnosti?
Lidé dělají zásadní logickou chybu, když předpokládají, že přežití je totéž co vítězství nebo výhoda. Není tomu tak. Přežití Íránu do určité míry závisí na tom, co se rozhodnou udělat Spojené státy, vojensky, politicky, morálně i eticky. To, že stát přežije, ale neznamená, že vyhrává. Nacistické Německo bylo zničeno, ale přežilo. Japonsko bylo zničeno, ale přežilo.
To, že Írán nyní hlasitě vystupuje, tedy neznamená, že nebyl výrazně oslaben nebo dokonce strategicky poražen. Další otázkou je, zda přežije samotný režim. Má tři možnosti.
První možností je, že umírněnější, ne tvrdě ideologické složky, například parlamentní nebo formálně volení představitelé, by mohly v podstatě kapitulovat. Neřekli by otevřeně „vzdáváme se“, ale spíše „splníme vaše požadavky“. To by pravděpodobně zahrnovalo mezinárodní inspekce, odevzdání obohaceného uranu a poskytnutí přehledů o jejich raketových, dronových a zbrojních programech.
Druhou možností je eskalace. Mohli by pokračovat v tom, co už začínají dělat, tedy nasazovat malé rychlé čluny vybavené raketami, lehkým dělostřelectvem, kulomety a torpédy k útokům na tankery. Pokud by Spojené státy odpověděly, mohli by rozšířit útoky na státy Perského zálivu, cílit na další lodní dopravu nebo dokonce vystřelit rakety na americké námořní síly.
Třetí, a pravděpodobně preferovanou možností, je odkládání. To je strategie, kterou používají už 47 let napříč různými americkými administrativami, vyjednávat, zdržovat a odkládat. Říkají ano, budeme vyjednávat, ano, vzdáme se jaderného obohacování, ale ne dnes. Včera jsme řekli, že ano, ale rozmysleli jsme si to. Ano, vzdáme se raket, ale za jakých podmínek? Vzniká tak nekonečný cyklus vyjednávání a odkladů.
Proč to dělají? Pravděpodobně věří, že se domácí politická situace v USA může vyvinout v jejich prospěch, zejména s blížícími se volbami. Mohou doufat, že vnitřní opozice ve Spojených státech nebo v Evropě vytvoří tlak na americké vedení a tím ovlivní politiku nebo sníží podporu dlouhodobých kroků.
Ironií je, že mnohé arabské státy Perského zálivu jsou v současnosti více nakloněny americké politice než některé části americké politické levice. Írán může věřit, že politický tlak v zahraničí i uvnitř Spojených států nakonec omezí americké kroky, ale takový výsledek není zdaleka jistý.
Jaké jsou tedy možnosti Spojených států?
Za prvé, současná strategie, blokáda a ekonomický tlak. Cílem je zabránit dovozu zbraní a omezit vývoz ropy, čímž se režim finančně oslabí. Podle zpráv to Írán stojí stovky milionů dolarů denně.
Existují však problémy. Írán může stále získávat zbraně alternativními cestami, například přes Kaspické moře, železniční spojení přes sousední státy nebo nepřímé dodavatelské trasy. Navíc íránské tankery, které byly na cestě ještě před zavedením blokády, mohou stále dodávat ropu na světové trhy, takže tato strategie může trvat déle, než se očekává.
Za druhé, Spojené státy mohou reagovat na provokace omezenými, cílenými kroky. Pokud by se Írán pokusil prolomit blokádu nebo napadat lodní dopravu, USA by mohly provádět přiměřené údery, například ničit klíčovou infrastrukturu, jako jsou mosty nebo elektrárny. Nešlo by o plnohodnotnou válku, ale o kontrolovanou reakci, při níž by americké kroky měly větší dopad a urychlovaly ekonomický tlak.
Za třetí, pokud by se konflikt protahoval, mohly by Spojené státy cílit na klíčovou infrastrukturu pro export ropy. Velká část íránských příjmů závisí na konkrétních zařízeních, takže vyřazení přístavů, jeřábů nebo nakládací infrastruktury by zabránilo exportu, aniž by nutně zničilo samotnou produkci.
Mezitím by se globální nabídka ropy mohla přizpůsobit. Země jako Spojené státy a Venezuela by mohly zvýšit produkci a nahradit íránský vývoz, který směřuje z velké části do Číny.
Zásadní pointa je, že Spojené státy mají mnoho strategických možností, zatímco Írán jich má relativně málo.
Je však důležité rozlišovat. Porazit nepřítele vojensky a donutit ho k bezpodmínečné kapitulaci jsou dvě velmi odlišné věci. Ta druhá obvykle vyžaduje mnohem více času a pravděpodobně i pozemní síly, což v současnosti není součástí plánu.
To však neznamená, že není možné tento režim ekonomicky a strategicky výrazně oslabit a zároveň zachovat stabilitu pro Spojené státy a jejich spojence.
V následujících dnech pravděpodobně uvidíme další vývoj tímto směrem.
Děkuji vám.
Victor Davis Hanson na téma Ivy League
Autor: leho | dne: April 11, 2026
Dobrý den, zde Victor Davis Hanson pro The Daily Signal.
Rád bych se krátce zaměřil na vysoké školství – konkrétně na Harvard University, která byla podle zpráv donucena půjčovat si proti svému nadačnímu fondu. Harvard má největší nadační fond ze všech univerzit ve Spojených státech a pravděpodobně i na světě, což je pozoruhodné.
Zároveň si připomeňme, že čelí kritice ze strany administrativy Donalda Trumpa za to, co označují jako institucionalizovaný antisemitismus. Harvard také oznámil, že má velké obavy z poklesu počtu uchazečů – asi o 20 000 méně. Ještě důležitější však je, že se obává inflace známek.
Více než 60 % známek jsou nyní jedničky (A). Ještě před 20 lety to bylo kolem 35 %. Nejde přitom jen o Harvard. Princeton University je na podobné úrovni, někde mezi 60 a 65 % jedniček, možná i více. Yale University má údajně ještě vyšší inflaci známek, kdy podíl známek A a A− může dosahovat 70 – 80 %. Stanford University svá data nezveřejňuje, ale existují odhady, že se pohybuje mezi 60 a 70 %.
Co se tedy na těchto univerzitách děje?
Připomeňme si, jak si vybudovaly svou reputaci. Ujišťovaly veřejnost, že mají nejpřísnější přijímací kritéria na světě. Přijato bylo pouze 3 – 5 % z desítek tisíc uchazečů. Zveřejňovaly výsledky SAT testů, které se pohybovaly v 98. nebo 99. percentilu. Průměrné známky přijatých studentů byly extrémně vysoké – často nad 4,0 díky hodnocení pokročilých kurzů – a mezi studenty bylo velké množství premiantů.
Tvrdily, že je to nutné, protože mají velmi náročné studijní programy v humanitních, společenských i přírodních vědách a v aplikovaných oborech, jako je matematika či biologie. Výsledkem podle nich bylo, že produkují jedny z nejnadanějších absolventů na světě. Zaměstnavatelé i vedoucí postgraduálních programů tomu věřili a absolventy Ivy League aktivně vyhledávali, protože samotné přijetí signalizovalo mimořádné schopnosti.
Pak se však něco změnilo.
Podle tohoto pohledu začaly univerzity asi před 20 lety zvyšovat známky. Jedním z vysvětlení je, že přijímací politika se odklonila od čistě meritokratických kritérií. Univerzity začaly více zohledňovat demografické faktory s cílem odrážet strukturu populace.
Zároveň braly v úvahu i další nemeritokratické faktory, jako jsou rodinné vazby na vedení univerzit a politiků, vliv dárců, sportovní nábor nebo charakteristiky jako rasa, pohlaví či sexuální orientace. Argument zní, že pokud přijímání není založeno čistě na zásluhách, ovlivňuje to akademické standardy.
To se následně promítá i do práce vyučujících. Například profesor vyučující tradiční kurz západní civilizace – zahrnující autory jako Homér, Vergilius, Dante či Shakespeare – může mít problém udržet dřívější náročnost. Musí buď snížit obtížnost, omezit rozsah učiva, nebo zvýšit známky.
Pokud by hodnotil přísně, riskuje, že se ukáže rozdíl mezi reputací univerzity a skutečnou úrovní studentů. Inflace známek se tak stává způsobem, jak udržet prestiž instituce.
Tato situace je popisována jako součást širšího trendu spojeného s iniciativami diverzity, rovnosti a inkluze, které se postupně rozšiřovaly a výrazně zesílily po událostech, jako byla smrt George Floyda. Mnoho univerzit zrušilo požadavky na standardizované testy a snížilo důraz na rozdíly v hodnocení mezi středními školami.
Argument pokračuje tím, že to vedlo k přijímání studentů, kteří byli méně akademicky připraveni, což donutilo univerzity přizpůsobit se snížením nároků, zaváděním alternativních kurzů nebo dalším zvyšováním známek.
Postupem času kritici tvrdí, že někteří absolventi již nevykazují stejné analytické či písemné schopnosti jako dříve, což přispívá k vnímanému poklesu reputace těchto institucí.
Také samotné studijní programy se změnily. Ve srovnání s obdobím před 40–50 lety existuje více kurzů zaměřených na film, sexualitu nebo populární kulturu. Kritici tvrdí, že některé z nich jsou více politicky orientované a méně zaměřené na tradiční akademické obory.
Objevují se také obavy ohledně politického směřování akademických elit. Data o politických darech naznačují, že velká většina z nich se přiklání k jedné politické straně, což podle kritiků může ovlivňovat výuku.
Celkový závěr je, že kombinace změn v přijímacím řízení, studijních programech, hodnocení a akademické kultuře přispěla k tomu, co je označováno jako krize vysokého školství, zejména v rámci Ivy League.
Děkuji vám.
Victor Davis Hanson pro The Daily Signal.
Jak se Donald Trump stal ruským agentem
Autor: leho | dne: August 23, 2025
Ano, Donald Trump je podle velké části české populace ruským agentem. Jak je to možné? Naprosto jednoduché. Nutno totiž vzít na vědomí, co se dělo v Rusku a v Americe od divokých devadesátek až do roku 2016.
Vše začalo změnou politického směru v Rusku, kdy místo otevírání se západnímu světu během Jelcinova prezidentství jeho následovník Vladimír Putin usoudil, že by bylo výhodnější, aby Západ se opět stal úhlavním nepřítelem jako v dobách Sovětského svazu. Změnu směru Putin potvrdil ve svém projevu 25. dubna 2005, kdy prohlásil, že rozpad Sovětského svazu byla nejhorší geopolitická katastrofa 20. století. Změnu trendu v ruské politice rovněž potvrdil jeho blízký spolupracovník Andrej Illarionov v interview na portálu Epoch Times Former Putin Adviser Andrei Illarionov: Inside the Mind of Vladimir Putin.. Bohužel je nutno mít ale předplatné.
Nejsem si vědom, že by západní elity zásadní ruskou změnu ve vztahu k západnímu světu tenkrát nějak zaznamenaly, což vyústilo prvním ostrým testem nových vztahů v podobě Rusko-Gruzínského konfliktu v roce 2008. Jak se dalo očekávat, reakce Západu byla vlažná a hlavně v USA probíhala v té době volební kampaň a prezidentské volby v listopadu téhož roku, kdy slabého George Bushe vystřídal charismatický Barrack Hussein Obama. Vladimír Putin si tedy nemohl vybrat lepší okamžik k rozšíření ruského impéria i když západní představitelé se tehdy překonávali v naprosto bezzubém vyjadřování jejich rozhořčení.
Americká veřejnost sice vnímala Rusko-Gruzínský konflikt negativně, ale nikoliv za něco důležitého. Život šel dál v očekávání velkých krásných změn, které nový prezident slíbil. Jedna ze změn měla být také zahraniční politika Spojených států, která především už neměla být agresivně velmocenská. Nový prezident tehdy slíbil, že se Amerika stane státem oblíbeným a neagresivním, kterou má každý rád. Svržení, zatčení a odsouzení iráckého diktátora Saddama Huseina po ne příliš pohledném obsazení Iráku americkými vojenskými jednotkami bylo totiž ještě v živé paměti.
Další faktor ve změně zahraniční politiky byla první žena v historii v roli ministryně zahraničí, což byla Hillary Clinton, která byla odhodlána vydojit ze své pozice co nejvíce bylo možné. Dnes už si nikdo nepamatuje skandál s Uranium One, což byla kanadská firma, jejíž prostřednictvím zmizela v Rusku velká část amerického uranu. Zde sehrála svoji roli nadace Clinton Foundation, která v kritické době po schválení převzetí této firmy ruskou firmou Rosatom obdržela platbu 145 milionů dolarů. Je tedy zřejmé, že Clintonovi potřebovali dobré vztahy s Ruskem včetně nutnosti zapomenout na ruskou agresi proti Gruzii. Zlepšení vztahů docílila Hillary Clinton mimo jiné také pomocí tlačítka “Reset Button”, které osobně předala ruskému ministru zahraničí Lavrovovi během snad nejtrapnějšího ceremoniálu v historii americké diplomacie:
Vladimír Putin tehdy mohl být velmi spokojen, neboť nejen získání kanadské firmy těžící uran v USA pomohlo k jeho obohacení a rozšíření ruského vlivu v americké administrativě. Tento vliv byl potvrzen těsně před volbami 2012 během nechtěného zachycení ujištění B. Husejna Obamy ruskému prezidentu Medvědovovi, že po volbách bude mít větší flexibilitu v prosazování ruských zájmů:
Z videa cituji – Obama Medvěděvovi: “This is my last election. After my election I have more flexibility” – “Toto jsou mé poslední volby. Až budu zvolen, budu mít větší flexibilitu”
Medvěděv odpovídá: “I understand. I will transmit this information to Vladimir” – “Rozumím. Předám tuto informaci Vladimírovi”
Jak mohl Barrack Husejn vůbec vědět, že ty volby vyhraje? To je také dobrá otázka a téma na nějakou příští úvahu. Samozřejmě v čem měl B. Husejn Obama větší flexibilitu po vítězných volbách 2012, to se můžeme dohadovat a v těch dohadech samozřejmě hraje hlavní roli mimo jiné ruská agrese v oblasti Donbasu brzy po vítězství Obamy a zabrání Krymu v roce 2014. V té době také zasedl do správní rady ukrajinské plynárenské firmy Burisma syn tehdejšího viceprezidenta Hunter Biden, zrovna když měl obrovské problémy s drogami, takže jediný vysvětlitelný důvod jeho přítomnosti ve správní radě bylo hlídání penězovodů rodině viceprezidenta. Zatím byly dokázány bankovní převody v hodnotě celkem 10 milionů dolarů synovi Hunterovi a otci Joe Bidenovi, ale tato záležitost je už promlčena a zjevně se jedná o další velké téma na příští článek.
Po zabrání Krymu 2014 měla americká administrativa ale další starost a tím byla nutná výhra ve volbách 2016, ve kterých hlavní kandidátkou byla Hillary Clinton. Jelikož během jejího funkčního období ministryně zahraničí se dělo mnoho podivností, z nichž hlavní roli hrál její soukromý emailový server umístěný ve sklepení jejího domku, musela stůj co stůj co nejvíce znemožnit jejího protikandidáta aby si pojistila své vítězství. Tím protikandidátem se totiž stal Donald Trump oproti všem očekáváním a většina lidí kolem Hillary byla toho názoru, že Trumpa bude hračka znemožnit, jelikož on měl v Rusku mnoho kontaktů a také pořádal v Moskvě vyhlášení Miss Universe. Její volební kampaň proto koordinovala s FBI znemožnění Donalda Trumpa pomocí složky Steele Dossier.
Bohužel nebo spíš bohudík to ale nevyšlo. Falzifikát je totiž až příliš průhledný a nese mnoho typických znaků amatérského zpracování zpráv agentů KGB jejich velícím důstojníkům. To ale stejně nebránilo zahrnout složku do ICA (Intelligence Community Assessment), což je zpráva špionážních služeb pro potřeby vrcholných politiků americké administrativy. Nynějším odtajněním dokumentů včetně tehdejších emailů se potvrdilo, že rozkaz k použití složky Steele Dossier k “vyřízení” nově zvoleného Donalda Trumpa dne 8. prosince 2016 dal sám B. Husejn Obama.
Pokud se tedy někdo diví, proč a jak se stal Donald Trump ruským agentem, zde je vysvětlení. Pokud by někoho zajímal bližší popis okolo dění prezidentských voleb 2016, může kliknout na článek Washingtonský močál je mnohem hlubší než kdo čekal. Nebo bylo vše jinak? Zatím nevím o jiné alternativě, jak to vlastně bylo a jakým jiným způsobem se údajně Donald Trump dal do služeb ruského diktátora.
Jedno staré interview
Autor: leho | dne: April 13, 2025
Interview Kamaly Harris s televizí MSNBC ze září 2024 během její volební kampaně je stará záležitost, která má ale stále co říci době přítomné a i zcela určitě době budoucí:
Hned první otázka zahrnovala jak její ekonomický plán má zlepšit postavení běžných lidí, kterých se specifika jako půjčky pro malé podniky, umožnění in-vitro oplodnění či odpuštění studentských půjček vůbec netýkají:
“ Well if you are hardworking if you have the dreams and the ambitions and the aspirations of what I believe you do you’re in my plan you know. I have to tell you I really love and am so energized by what I know to be the spirit and character of the American people we have ambition we have aspirations we have dreams we can see what’s possible we have an incredible work ethic…”
Jasné? Ne? Aha! Pro zajímavost uvádním automatický překlad z Google Translate s naprosto minimální úpravou, který, dle mého názoru, není vůbec špatný:
„Pokud jste člověk pracovitý, máte sny a ambice a aspirace toho, v co věřím, že děláte, jste v mém plánu. Musím vám říct, že opravdu miluji a jsem tak nabitá tím, o čem vím, že je duch a charakter amerického lidu, máme ambice, máme aspirace, máme sny, vidíme, co je možné, máme neuvěřitelnou pracovní morálku…”
V Americe se takovým projevům říká “slovní saláty” a tento termín už pronikl i do češtiny. Interview pokračovalo otázkou jak prezidentská kandidátka vnímá minulé volební období Donalda Trumpa:
“…here’s what I know in terms of the facts Donald Trump left us with the worst economy since the Great Depression when you look at for example the employment numbers it was during covid and unemployment was so high because we shut down the government we shut down the country…”
Přeloženo Google překladačem: „…tady je to, co vím, pokud jde o fakta, Donald Trump nám zanechal nejhorší ekonomiku od Velké hospodářské krize, když se podíváte například na čísla zaměstnanosti během covidu, kdy nezaměstnanost byla velmi vysoká, protože jsme uzavřeli vládu, uzavřeli jsme zemi…“
Jsem si jist, že jakýkoliv profesionální překladatel by měl velké potíže kvůli absenci smyslu jejích myšlenek. Google překladač je tedy velmi užitečná pomůcka.
Kamala v interview americkým voličům sděluje, že za Donalda Trumpa byla ekonomika v nejhorší krizi od doby Velké krize 30. let. Tenhle výmysl snad nemohou baštit ani ti nejvíce postižení fóbií zvanou TDS, neboli “Trump Derangement Syndrom”. A to není zdaleka vše:
“…even before the pandemic he lost manufacturing jobs by most people’s estimates at least 200,000 he lost manufacturing plants asked the Auto Workers how he lost Auto plants we have grown over 20 new auto plants…”
Dle Google překladače s patřičnou úpravou: „…dokonce před pandemií zavinil ztrátu pracovních míst ve výrobě podle odhadů nejméně o 200 000, přišel o výrobní závody podle pracovníků v auto průmyslu, jak přišel o závody, v automobilovém průmyslu vyrostlo více než 20 nových závodů na automobily…“
Snažil jsem se text upravit aby dával alespoň nějaký smysl, ale moc se mi to nepodařilo. Jakých 20 nových závodů na automobily měla na mysli? To zřejmě nechává na bujné fantazii jejích voličů.
A to je pouze malá část interview, které se musí vidět a co je nejdůležitější pro ty, kteří vládnou plynnou agličtinou, porozumět každému vyřčenému slovu. Nemyslím porozumět smyslu, ale pouhým slovům, která vyslovuje. Těžko si pak představit, že existují lidé, kteří její nesmyslné bláboly baští a ještě hůře, že by takovou osobu volili za prezidentku jediné světové velmoci.
A na závěr její nesmrtelný citát mnohokrát opakovaný během jejího viceprezidentského mandátu, ale protože už to bylo opravdu dost výrazně trapné, tak během její krátké prezidentské kampaně už tuto obludnost nezmínila ani jednou:
“I can imagine what can be and be unburdened by what has been, you know…”
Dle Google překladače česky: “Umím si představit, co může být a nebýt zatížena tím, co bylo, víte…”. Pro ty, kteří by nevěřili, že tomu tak opravdu je, následující video ještě zmiňuje ještě další jiná oblíbená témata Kamaly jakými jsou například Vennovy diagramy:
Frázi o nezatížennosti minulostí nemá Kamala z vlastní hlavy. Jedná se o starou myšlenku, kterou se už snažili uskutečnit francouzští revolucionáři, jejichž hlavní úmysl bylo zapomenout na vše minulé a vytvořit novou a dokonalou společnost. Jak to dopadlo, nemusím jistě zmiňovat. O to samé se pak pokusili Bolševici v carském Rusku a jedná se vlastně o jednu ze základních myšlenek marxistické filozofie v podobě nastolení nové společnosti očištěné od starých buržoazních pořádků.
Na celé věci je pozoruhodné, kolik amerických voličů zřejmě vůbec neposlouchalo význam slov zmíněných prezidentskou kandidátkou a neopustili svůj úmysl dát této přinejlepším podivné kandidátce svůj hlas. Není tedy možno se ubránit myšlence, že Amerika měla obrovské štěstí v podobě výsledku minulých voleb na podzim roku 2024, který téměř jistě zabránil zániku amerického experimentu. Alespoň prozatím…
Moderní psychiatrie
Autor: leho | dne: October 25, 2024
Převzato z diskuze pod článkem na iDnes z příspěvku od Jana Zemana https://blog.idnes.cz/janzeman pod článkem “Trump trpí zhoubným narcismem, je pomýlený a nebezpečný, diagnostikovali lékaři”:
Je vidět, že není dna, na které by ČTK a iDnes nemohly klesnout.
Jako člověk skutečně vzdělaný v psychologii osobnosti a psychodiagnostice musím bohužel splnit svou etickou povinnost a konstatovat, že se jedná o další v nekonečné řadě vysloveně zoufalý, čistě politický útok. Se skutečnou psychiatrií to nemá nic společného.
A jakkoli se jedná o nepochybně neobyčejnou, v mnoha ohledech zvláštní a na první pohled viditelně silnou osobnost – jiné samozřejmě na tak vysoký úřad ani vážně nekandidují – a i samozřejmě se svými i zcela na první pohled viditelnými negativními stránkami – D. Trump dle mého názoru naprosto nepochybně kritéria pro diagnózu ani narcistické ani antisociální ani paranoidní poruchy osobnosti nesplňuje a nemůže být ani moc pochyb, že v reálné klinické praxi podložené skutečným klinickým vyšetřením by se pod takové diagnozy u něj skutečný odborník, netrpící patologickou dehumanizující politickou nenávistí, nejspíše nikdy nepodepsal.
Nehledě na to, že v úřadu prezidenta USA už D. Trump v minulosti byl a žádným “Hitlerem”, “Castrem” ani “Stalinem“ se v něm naprosto viditelně nestal.
Ona písemnost a kampaň kolem ní každopádně naprosto především vypovídá o “”etických kvalitách”” jejích signatářů a osob v médiích, kteří takovéto vysloveně pokleslé, reálným vyšetřením nepodložené na první pohled jasné zneužití psychiatrie šíří, než o D. Trumpovi samotném a dost možná pro ně bude mít právní i profesní důsledky jako už v onom případě B. Goldwatera a každopádně intimně připomíná aktivity jistých “odborníků”, kteří se svého času pokoušeli o podobné kousky u nás a jako se o to u politických figur, které nebylo možno napadnout jinak, rutinně pokoušely totalitní režimy obecně.
A na výsledek voleb v USA to každopádně žádný ze zřejmě zamýšlených efektů mít nebude, spíše naopak, už protože to ukazuje už vyslovené zoufalství protistrany.
Co je dezinformace
Autor: leho | dne: October 26, 2023
Žijeme v podivné době. Už mi bylo i některými dlouhodobými známými řečeno, že bych měl poslouchat a jelikož jsem se snažil prezentovat fakta tak, jak jsou, byl jsem vyhozen z jejich facebookových přátel a poté jsem se i o sobě dozvídal věci, o jakých jsem neměl ani ponětí, jako například, že mě vyhodili z armády a nebo že jsem dostal přistěhovaleckké vízum do USA kvůli upsání se US Army v Německu. Že v té době nebylo něco takového možné, to původce tohoto výmyslu nezajímalo i když moc dobře věděl, že jsem z ČSSR utekl tradiční cestou přes Jugošku do Rakouska. Něco takového samozřejmě dezinformace není, protože se její autor cítí dobře a to je to hlavní. Lidé jsou v dnešní době prostě zvláštní. Nebo byli vždy, ale jsou viditelní hlavně díky sociálním sítím? To bude nejspíše tím.
Tyto a i jiné věci jsem se dozvídal převážně na diskuzích pod články iDnes většinou se věnující americké politice a hlavně o oranžovém Luciferovi Trumpovi. Snažím se jim oponovat a dávat věci na pravou míru, ale to bohužel moc nejde, neboť redakce mé příspěvky likviduje a nejvíce ty, které se věnují americkým volbám. Taková fakta prostě český čtenář nestráví a tím méně redakce iDnes, protože žijeme v postmoderní době, kdy objektivní skutečnosti už nejsou relevantní a kdy je nejdůležitější, jak se veřejnost cítí. Paní Tereza Janků z redakce iDnes mi napsala, abych přestal psát dezinformace. Nejsem si příliš jist, jestli se mi to podaří. Zde jsou některé příklady takových “dezinformací”:
Máte na mysli demokratické volby jako takové, tj. ve kterých volí zákonem stanovení voliči, kteří jsou dle zákona patřičně registrováni? Asi nevíte, že volby 2020…bohužel nemohu odpovědět, protože jistá fakta nelze ve zdejší diskuzi zmiňovat. Snad ale mohu dát odkaz na článek, který byl také publikován na Neviditelném psu i když už jsem byl za tento odkaz také patřičně redakcí potrestán…https://nezvedavec.org/volby-2020-v-usa/
Z článku 4. ledna 2024 20:42 – Trump se obrátil na nejvyšší soud. Chce zabránit diskvalifikacím z voleb Důvod smazání: Reklama, spam
———————————————————————————————————————
Že neuspěl (Donald Trump u soudů, pozn. red.) nic nedokazuje, protože soudy tradičně v soudních sporech týkající se voleb nerozhodují. Kolikrát jsem už zmiňoval, že volby bez kontroly totožnosti nejsou volby? A to je pouze jeden z důvodů, proč byly volby 2020 zmanipulované. Dalších důvodů je celý ranec, ale teď fakt nemám čas to už víc než posté vysvětlovat. Ale tenhle článek jsem tu už také nejmíň stokrát zmiňoval. Umíte vůbec číst?
- října 2023 21:52 – Trumpův muž a odpůrce potratů. Po 22 dnech republikáni zvolili šéfa Sněmovny
Důvod smazání: Trolling
Nejednalo se o žádný slovní útok, ale o normální kritiku jeho protistrany pronesenou mimo soudní budovu. Donald Trump je teď v situaci, kdy žalobce může o něm říci cokoliv a média mohou rovněž publikovat jakékoliv lži a pomluvy, ale Trump má zakázáno se veřejně bránit. Jak už jsem zmínil, soudce de-facto zrušil pro Trumpa 1. dodatek Ústavy, takže tento proces je jak vystřižený ze stalinských monster procesů v 50. letech. Soudce v tomto procesu už rozhodl bez jakékoliv opory v platných zákonech, že Donald Trump příliš nadhodnotil svůj majetek aby docílil jeho dalšího navýšení pomocí bankovních půjček a vydal rozhodnutí na zabavení veškerého majetku ve státě New York a zrušení obchodní licence. Precedens tohoto rozhodnutí pro budoucnost by mohl znamenat, že jakýkoliv obchodní subjekt v New Yorku může být zlikvidován, pokud se žalobci a následně soudci nelíbí jeho obchodní praktiky.
26. října 2023 2:28 – Trump dostal u soudu další pokutu. Za slovní útok zaplatí deset tisíc dolarů Důvod smazání: Reklama, spam
Poznámka redakce Nezvědavce: Jaká je tohle reklama? Myšlenkové pochody cenzora iDnes lze těžko vysvětlit. Nebo se spíše jedná o nepříliš inteligentní umělou inteligenci.
———————————————————————————————————————
Nutno připomenout, že Biden Irán podporuje jak může a nedávno schválil platbu 6 miliard USD prý výkupného. Tahle opravdu šílená částka jistě zajistila mnoho zbraní Hamásu, z nichž bylo nemálo nakoupeno od Talibanu. Takže “varování” je zajisté pouze naoko, že ano…
12. října 2023 17:44 – Biden varoval Írán, aby byl opatrný. Promluvil o dětech sťatých Hamásem
Důvod smazání: Trolling
Prověřovali se humanitární zásilky a třetina jich mizí kdovíkde. Nedivil bych se, kdyby skončila v ruských rukách. A prověřuje někdo dodávky zbraní a vojenské techniky? To určitě ne, protože nikdo nemá zájem, aby se zjistila nějaká korupce, protože se jedná o příliš velké částky. Už podle faktu, že Joe Biden s jeho synem Hunterem dostávali desítky milionů dolarů úplatků jak od ruských tak od ukrajinských oligarchů. Nebylo by vůbec překvapující, kdyby i velká část zbraní a vojenské techniky nakonec končila také v ruských rukách. Už jenom proto si nikdo nepřeje vítězství Ukrajiny a ani Ruska, jelikož není zájem, aby se přišlo na monstrozní korupci nejen Joe a Huntera Bidenových…
20. října 2023 18:20 – Důvod smazání: Trolling
Jaksi vám uniká, že transgenderoví nešťastníci jsou buď individua, která se za neuvěřitelnou cenu sebedestrukce chtějí zviditelnit nebo jsou těžce psychicky postižení. Ono to donedávna tak bylo, že psychiatrům bylo umožňováno tyto lidi léčit. Dnes ale je postmoderní doba, ve které kandidátka na soudkyni není schopna rozlišení mezi mužem a ženou, takže odsouzení muže za znásilnění pokud se prohlásí za ženu v její jurisdikci už není možné. Chápete tu obludnost? Vsadím se, že nikoliv. Nedávno na mistrovství univerzit žen v plavání vyhrál student mužského pohlaví a když druhá v pořadí, která byla opravdu žena a tedy právoplatná vítězka, po závodě odmítla uznat porážku, musela se zamknout v klozetu a volat linku tísňového volání, protože ochranka univerzity odmítla dělat svoji práci a vítězku před násilnými “demokratickými” fašisty chránit. Policie přijela samozřejmě pozdě až když tekla krev při potyčce před klozetem, když vítěznou plavkyni chránili její příznivci a hrozilo, že by někdo mohl při brutální rvačce i zemřít. Příště už policie nepřijede, samozřejmě, protože město San Francisco dbá na ideologickou čistotu policistů a proti fašistům už v budoucnosti nebudou zasahovat. Další téma je, že američtí fašisti ruší zákony na ochranu majetku a právě v San Francisku prakticky všechny řetězce opouští město, protože si nemohou dovolit aby jejich obchody byly systematicky vykrádány. V Kalifornii bylo totiž odhlasováno, že trestný čin na majetku musí přesáhnout 950 USD, takže příslušníci jisté etnické skupiny “nakupují” tím způsobem, že si naplní baťůžek a prostě projdou kolem pokladny bez placení. Policie je nesebere, protože “lidem” zvolení žalobci je nezažalují. Na místních blešácích či na eBay pak v obchodech ukradené zboží bezostyšně prodávají a tupá a hloupá veřejnost si úplně nové výrobky zlevněné na zlomek původní ceny ráda koupí. To je další obludnost, kterou Americká fašistická strana zavádí nejen v Americe…
19. října 2023 17:55 – Paralýza Kongresu trvá. Favorit republikánů se ani napodruhé nestal předsedou Důvod smazání: Trolling