Jedno staré interview

Autor:  leho | dne: April 13, 2025

Interview Kamaly Harris s televizí MSNBC ze září 2024 během její volební kampaně je stará záležitost, která má ale stále co říci době přítomné a i zcela určitě době budoucí:



Hned první otázka zahrnovala jak její ekonomický plán má zlepšit postavení běžných lidí, kterých se specifika jako půjčky pro malé podniky, umožnění in-vitro oplodnění či odpuštění studentských půjček vůbec netýkají:

“ Well if you are hardworking if you have the dreams and the ambitions and the aspirations of what I believe you do you’re in my plan you know. I have to tell you I really love and am so energized by what I know to be the spirit and character of the American people we have ambition we have aspirations we have dreams we can see what’s possible we have an incredible work ethic…”

Jasné? Ne? Aha! Pro zajímavost uvádním automatický překlad z Google Translate s naprosto minimální úpravou, který, dle mého názoru, není vůbec špatný:

„Pokud jste člověk pracovitý, máte sny a ambice a aspirace toho, v co věřím, že děláte, jste v mém plánu. Musím vám říct, že opravdu miluji a jsem tak nabitá tím, o čem vím, že je duch a charakter amerického lidu, máme ambice, máme aspirace, máme sny, vidíme, co je možné, máme neuvěřitelnou pracovní morálku…”

V Americe se takovým projevům říká “slovní saláty” a tento termín už pronikl i do češtiny. Interview pokračovalo otázkou jak prezidentská kandidátka vnímá minulé volební období Donalda Trumpa:

“…here’s what I know in terms of the facts Donald Trump left us with the worst economy since the Great Depression when you look at for example the employment numbers it was during covid and unemployment was so high because we shut down the government we shut down the country…”

Přeloženo Google překladačem: „…tady je to, co vím, pokud jde o fakta, Donald Trump nám zanechal nejhorší ekonomiku od Velké hospodářské krize, když se podíváte například na čísla zaměstnanosti během covidu, kdy nezaměstnanost byla velmi vysoká, protože jsme uzavřeli vládu, uzavřeli jsme zemi…“

Jsem si jist, že jakýkoliv profesionální překladatel by měl velké potíže kvůli absenci smyslu jejích myšlenek. Google překladač je tedy velmi užitečná pomůcka.

Kamala v interview americkým voličům sděluje, že za Donalda Trumpa byla ekonomika v nejhorší krizi od doby Velké krize 30. let. Tenhle výmysl snad nemohou baštit ani ti nejvíce postižení fóbií zvanou TDS, neboli “Trump Derangement Syndrom”. A to není zdaleka vše:

“…even before the pandemic he lost manufacturing jobs by most people’s estimates at least 200,000 he lost manufacturing plants asked the Auto Workers how he lost Auto plants we have grown over 20 new auto plants…”

Dle Google překladače s patřičnou úpravou: „…dokonce před pandemií zavinil ztrátu pracovních míst ve výrobě podle odhadů nejméně o 200 000, přišel o výrobní závody podle se pracovníků v auto průmyslu, jak přišel o závody, v automobilém průmyslu vyrostlo více než 20 nových závodů na automobily…“

Snažil jsem se text upravit aby dával alespoň nějaký smysl, ale moc se mi to nepodařilo. Jakých 20 nových nových závodů na automobily měla na mysli? To zřejmě nechává na bujné fantazii jejích voličů.

A to je pouze malá část interview, které se musí vidět a co je nejdůležitější pro ty, kteří vládnou plynnou agličtinou, porozumět každému vyřčenému slovu. Nemyslím porozumět smyslu, ale pouhým slovům, která vyslovuje. Těžko si pak představit, že existují lidé, kteří její nesmyslné bláboly baští a ještě hůře, že by takovou osobu volili za prezidentku jediné světové velmoci.

A na závěr její nesmrtelný citát mnohokrát opakovaný během jejího viceprezidentského mandátu, ale protože už to bylo opravdu dost výrazně trapné, tak během její krátké prezidentské kampaně už tuto obludnost nezmínila ani jednou:

“I can imagine what can be and be unburdened by what has been, you know…”

Dle Google překladače česky: “Umím si představit, co může být a nebýt zatížena tím, co bylo, víte…”. Pro ty, kteří by nevěřili, že tomu tak opravdu je, následující video ještě zmiňuje ještě další jiná oblíbená témata Kamaly jakými jsou například Vennovy diagramy:



Frázi o nezatížennosti minulostí nemá Kamala z vlastní hlavy. Jedná se o starou myšlenku, kterou se už snažili uskutečnit francouzští revolucionáři, jejichž hlavní úmysl bylo zapomenout na vše minulé a vytvořit novou a dokonalou společnost. Jak to dopadlo, nemusím jistě zmiňovat. O to samé se pak pokusili Bolševici v carském Rusku a jedná se vlastně o jednu ze základních myšlenek marxistické filozofie v podobě nastolení nové společnosti očištěné od starých buržoazních pořádků.

Na celé věci je pozoruhodné, kolik amerických voličů zřejmě vůbec neposlouchalo význam slov zmíněných prezidentskou kandidátkou a neopustili svůj úmysl dát této přinejlepším podivné kandidátce svůj hlas. Není tedy možno se ubránit myšlence, že Amerika měla obrovské štěstí v podobě výsledku minulých voleb na podzim roku 2024, který téměř jistě zabránil zániku amerického experimentu. Alespoň prozatím…

Moderní psychiatrie

Autor:  leho | dne: October 25, 2024

Převzato z diskuze pod článkem na iDnes z příspěvku od Jana Zemana https://blog.idnes.cz/janzeman pod článkem “Trump trpí zhoubným narcismem, je pomýlený a nebezpečný, diagnostikovali lékaři”:

https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/donald-trump-volby-doktori-otevreny-dopis-narcis-usa.A241025_100926_zahranicni_ikro/diskuse/2

Je vidět, že není dna, na které by ČTK a iDnes nemohly klesnout.

Jako člověk skutečně vzdělaný v psychologii osobnosti a psychodiagnostice musím bohužel splnit svou etickou povinnost a konstatovat, že se jedná o další v nekonečné řadě vysloveně zoufalý, čistě politický útok. Se skutečnou psychiatrií to nemá nic společného.

A jakkoli se jedná o nepochybně neobyčejnou, v mnoha ohledech zvláštní a na první pohled viditelně silnou osobnost – jiné samozřejmě na tak vysoký úřad ani vážně nekandidují – a i samozřejmě se svými i zcela na první pohled viditelnými negativními stránkami – D. Trump dle mého názoru naprosto nepochybně kritéria pro diagnózu ani narcistické ani antisociální ani paranoidní poruchy osobnosti nesplňuje a nemůže být ani moc pochyb, že v reálné klinické praxi podložené skutečným klinickým vyšetřením by se pod takové diagnozy u něj skutečný odborník, netrpící patologickou dehumanizující politickou nenávistí, nejspíše nikdy nepodepsal.

Nehledě na to, že v úřadu prezidenta USA už D. Trump v minulosti byl a žádným “Hitlerem”, “Castrem” ani “Stalinem“ se v něm naprosto viditelně nestal.

Ona písemnost a kampaň kolem ní každopádně naprosto především vypovídá o “”etických kvalitách”” jejích signatářů a osob v médiích, kteří takovéto vysloveně pokleslé, reálným vyšetřením nepodložené na první pohled jasné zneužití psychiatrie šíří, než o D. Trumpovi samotném a dost možná pro ně bude mít právní i profesní důsledky jako už v onom případě B. Goldwatera a každopádně intimně připomíná aktivity jistých “odborníků”, kteří se svého času pokoušeli o podobné kousky u nás a jako se o to u politických figur, které nebylo možno napadnout jinak, rutinně pokoušely totalitní režimy obecně.

A na výsledek voleb v USA to každopádně žádný ze zřejmě zamýšlených efektů mít nebude, spíše naopak, už protože to ukazuje už vyslovené zoufalství protistrany.

Co je dezinformace

Autor:  leho | dne: October 26, 2023

Žijeme v podivné době. Už mi bylo i některými dlouhodobými známými řečeno, že bych měl poslouchat a jelikož jsem se snažil prezentovat fakta tak, jak jsou, byl jsem vyhozen z jejich facebookových přátel a poté jsem se i o sobě dozvídal věci, o jakých jsem neměl ani ponětí, jako například, že mě vyhodili z armády a nebo že jsem dostal přistěhovaleckké vízum do USA kvůli upsání se US Army v Německu. Že v té době nebylo něco takového možné, to původce tohoto výmyslu nezajímalo i když moc dobře věděl, že jsem z ČSSR utekl tradiční cestou přes Jugošku do Rakouska. Něco takového samozřejmě dezinformace není, protože se její autor cítí dobře a to je to hlavní. Lidé jsou v dnešní době prostě zvláštní. Nebo byli vždy, ale jsou viditelní hlavně díky sociálním sítím? To bude nejspíše tím.

Tyto a i jiné věci jsem se dozvídal převážně na diskuzích pod články iDnes většinou se věnující americké politice a hlavně o oranžovém Luciferovi Trumpovi. Snažím se jim oponovat a dávat věci na pravou míru, ale to bohužel moc nejde, neboť redakce mé příspěvky likviduje a nejvíce ty, které se věnují americkým volbám. Taková fakta prostě český čtenář nestráví a tím méně redakce iDnes, protože žijeme v postmoderní době, kdy objektivní skutečnosti už nejsou relevantní a kdy je nejdůležitější, jak se veřejnost cítí. Paní Tereza Janků z redakce iDnes mi napsala, abych přestal psát dezinformace. Nejsem si příliš jist, jestli se mi to podaří. Zde jsou některé příklady takových “dezinformací”:

Máte na mysli demokratické volby jako takové, tj. ve kterých volí zákonem stanovení voliči, kteří jsou dle zákona patřičně registrováni? Asi nevíte, že volby 2020…bohužel nemohu odpovědět, protože jistá fakta nelze ve zdejší diskuzi zmiňovat. Snad ale mohu dát odkaz na článek, který byl také publikován na Neviditelném psu i když už jsem byl za tento odkaz také patřičně redakcí potrestán…https://nezvedavec.org/volby-2020-v-usa/

Z článku 4. ledna 2024 20:42 – Trump se obrátil na nejvyšší soud. Chce zabránit diskvalifikacím z voleb Důvod smazání: Reklama, spam

———————————————————————————————————————

Že neuspěl (Donald Trump u soudů, pozn. red.) nic nedokazuje, protože soudy tradičně v soudních sporech týkající se voleb nerozhodují. Kolikrát jsem už zmiňoval, že volby bez kontroly totožnosti nejsou volby? A to je pouze jeden z důvodů, proč byly volby 2020 zmanipulované. Dalších důvodů je celý ranec, ale teď fakt nemám čas to už víc než posté vysvětlovat. Ale tenhle článek jsem tu už také nejmíň stokrát zmiňoval. Umíte vůbec číst?

25. října 2023 21:52 – Trumpův muž a odpůrce potratů. Po 22 dnech republikáni zvolili šéfa Sněmovny

Důvod smazání: Trolling

Nejednalo se o žádný slovní útok, ale o normální kritiku jeho protistrany pronesenou mimo soudní budovu. Donald Trump je teď v situaci, kdy žalobce může o něm říci cokoliv a média mohou rovněž publikovat jakékoliv lži a pomluvy, ale Trump má zakázáno se veřejně bránit. Jak už jsem zmínil, soudce de-facto zrušil pro Trumpa 1. dodatek Ústavy, takže tento proces je jak vystřižený ze stalinských monster procesů v 50. letech. Soudce v tomto procesu už rozhodl bez jakékoliv opory v platných zákonech, že Donald Trump příliš nadhodnotil svůj majetek aby docílil jeho dalšího navýšení pomocí bankovních půjček a vydal rozhodnutí na zabavení veškerého majetku ve státě New York a zrušení obchodní licence. Precedens tohoto rozhodnutí pro budoucnost by mohl znamenat, že jakýkoliv obchodní subjekt v New Yorku může být zlikvidován, pokud se žalobci a následně soudci nelíbí jeho obchodní praktiky.

26. října 2023 2:28 – Trump dostal u soudu další pokutu. Za slovní útok zaplatí deset tisíc dolarů Důvod smazání: Reklama, spam

Poznámka redakce Nezvědavce: Jaká je tohle reklama? Myšlenkové pochody cenzora iDnes lze těžko vysvětlit. Nebo se spíše jedná o nepříliš inteligentní umělou inteligenci.

———————————————————————————————————————

Nutno připomenout, že Biden Irán podporuje jak může a nedávno schválil platbu 6 miliard USD prý výkupného. Tahle opravdu šílená částka jistě zajistila mnoho zbraní Hamásu, z nichž bylo nemálo nakoupeno od Talibanu. Takže “varování” je zajisté pouze naoko, že ano…

12. října 2023 17:44 – Biden varoval Írán, aby byl opatrný. Promluvil o dětech sťatých Hamásem

Důvod smazání: Trolling

Prověřovali se humanitární zásilky a třetina jich mizí kdovíkde. Nedivil bych se, kdyby skončila v ruských rukách. A prověřuje někdo dodávky zbraní a vojenské techniky? To určitě ne, protože nikdo nemá zájem, aby se zjistila nějaká korupce, protože se jedná o příliš velké částky. Už podle faktu, že Joe Biden s jeho synem Hunterem dostávali desítky milionů dolarů úplatků jak od ruských tak od ukrajinských oligarchů. Nebylo by vůbec překvapující, kdyby i velká část zbraní a vojenské techniky nakonec končila také v ruských rukách. Už jenom proto si nikdo nepřeje vítězství Ukrajiny a ani Ruska, jelikož není zájem, aby se přišlo na monstrozní korupci nejen Joe a Huntera Bidenových…

20. října 2023 18:20 – Důvod smazání: Trolling

Jaksi vám uniká, že transgenderoví nešťastníci jsou buď individua, která se za neuvěřitelnou cenu sebedestrukce chtějí zviditelnit nebo jsou těžce psychicky postižení. Ono to donedávna tak bylo, že psychiatrům bylo umožňováno tyto lidi léčit. Dnes ale je postmoderní doba, ve které kandidátka na soudkyni není schopna rozlišení mezi mužem a ženou, takže odsouzení muže za znásilnění pokud se prohlásí za ženu v její jurisdikci už není možné. Chápete tu obludnost? Vsadím se, že nikoliv. Nedávno na mistrovství univerzit žen v plavání vyhrál student mužského pohlaví a když druhá v pořadí, která byla opravdu žena a tedy právoplatná vítězka, po závodě odmítla uznat porážku, musela se zamknout v klozetu a volat linku tísňového volání, protože ochranka univerzity odmítla dělat svoji práci a vítězku před násilnými “demokratickými” fašisty chránit. Policie přijela samozřejmě pozdě až když tekla krev při potyčce před klozetem, když vítěznou plavkyni chránili její příznivci a hrozilo, že by někdo mohl při brutální rvačce i zemřít. Příště už policie nepřijede, samozřejmě, protože město San Francisco dbá na ideologickou čistotu policistů a proti fašistům už v budoucnosti nebudou zasahovat. Další téma je, že američtí fašisti ruší zákony na ochranu majetku a právě v San Francisku prakticky všechny řetězce opouští město, protože si nemohou dovolit aby jejich obchody byly systematicky vykrádány. V Kalifornii bylo totiž odhlasováno, že trestný čin na majetku musí přesáhnout 950 USD, takže příslušníci jisté etnické skupiny “nakupují” tím způsobem, že si naplní baťůžek a prostě projdou kolem pokladny bez placení. Policie je nesebere, protože “lidem” zvolení žalobci je nezažalují. Na místních blešácích či na eBay pak v obchodech ukradené zboží bezostyšně prodávají a tupá a hloupá veřejnost si úplně nové výrobky zlevněné na zlomek původní ceny ráda koupí. To je další obludnost, kterou Americká fašistická strana zavádí nejen v Americe…

19. října 2023 17:55 – Paralýza Kongresu trvá. Favorit republikánů se ani napodruhé nestal předsedou Důvod smazání: Trolling

Co týden dal 4. 7. 2023

Autor:  leho | dne: July 5, 2023

Už delší dobu jsem se k ničemu nevyjádřil a po téměř devíti měsících je už načase. Co tedy týden č. 27 dal? Tedy spíše těch minulých devět měsíců.

Volby do Kongresu a Senátu

Především co definuje dnešní politickou scénu v jediné světové velmoci je vítězství i když chabé Republikánů v Kongresu v listopadu minulý rok, takže od 1.1. 2023 máme nové zastoupení v dolní americké sněmovně a věci se daly alespoň částečně do pohybu správným směrem, což vyjádřila guvernérka Arkansasu Sarah Huckabee-Sanders v její reakci na projev prezidenta Joe Bidena ke stavu Unie letos v únoru:

Volbu, kterou mají nynější američtí voliči k dispozici vyjádřila guvernérka zhruba v čase 3:20 – “…the dividing line in America is no longer between right or left, the choice is between normal or crazy…”, což česky je zhruba: “…dělící čára v Americe mezi politickými stranami není mezi levicí a pravicí, ale mezi normálním a šíleném…”. Když mluvím s lidmi v Americe, tak já jim říkám, že máme volbu nikoliv mezi “right and left” neboli mezi levicí a pravicí, ale mezi “right and wrong”, což je sice slovní hříčka, která v češtině nefunguje, ale doufám, že drtivá většina čtenářů ví, co znamená v angličtině “right” a co znamená “wrong”. Rozhodně se ale tahle volba nevztahuje pouze na USA.

Rozhodnutí Nejvyššího soudu (Supreme Court)

Události posledních týdnů zahrnuje několik rozhodnutí Nejvyššího soudu (Supreme Court). Zřejmě nejdůležitější z nich bylo zamítnutí prezidentského exekutivního příkazu týkající se odpuštění studentských půjček, což bylo jedno z nejbrutálnějších porušení Ústavy americkým prezidentem. Nesplacené půjčky v hodnotě zhruba 430 miliard USD měly být zaplaceny dle příkazu ze státního rozpočtu a k něčemu takovému nemá americký prezident pravomoc. Tu má totiž jedině Kongres.

Další rozhodnutí spočívalo ve zrušení kvót černých uchazečů pro přijetí ke studiu na elitních univerzitách, což se nazývalo “affirmative action” a jedná se o ukončení diskriminace nečerné populace (tj. nejen bělošských, ale hlavně asijských studentů – Students for Fair Admissions, Inc. v. President and Fellows of Harvard College). Je neuvěřitelné, že diskriminace bělochů a asiatů na veřejných unverzitách vydržela tak dlouho snad už od 70. let. Více na YouTube kanálu Megyn Kelly:

Zvýhodňování černých a některých dalších nebílých etnických skupin mělo podobný efekt jako nutnost přijímat dělnické kádry na vysoké školy před Listopadem 89 v ČSSR. Tenkrát dělníci v ČSSR a nebílá etnika v USA byla na školy mohutně přijímána na úkor schopných studentů a jelikož na náročnou vysokoškolskou látku nestačili, museli většinou studium opustit a neodpromovali. Že tomu tak bylo lze s velkou jistotou tušit z neexistujících statistik o kolik diskriminace bílých a asiatů zvýšila počet černých doktorů a inženýrů. A kdyby se některým přeci jenom podařilo odpromovat, zajisté by bylo lépe se nechat operovat od černého chirurga či dělnického kádra, který se dostal na školu a odpromoval díky správné rasové či třídní příslušnosti a nikoliv proto, že zvládl těžkou vysokoškolskou látku. Zním jak rasista, viďte? Takže pokud něco diskriminace přinesla, tak zvýšení rasového napětí ve společnosti a v žádném případě nepomohla černému a ani jinému etniku. Ve videu z kanálu Megyn Kelly jsou uvedeny statistiky univerzit, které zrušily rasovou diskriminaci v nedávné minulosti jako například UC Berkeley a California State Univerisity, jež zaznamenaly nárůst počtu černých a i jiných absolventů z dříve podporovaných menšin po zrušení affirmative action v Kalifornii, takže efekt diskriminace bílých a asijských uchazečů o univerzitní studium měla naprosto opačný efekt, než jaký byl původní záměr.

Dění v Kongresu

Co se týče dění v Kongresu přílišným optimismem nehýřím. A to i přes to, že vychází mnoho věcí na povrch dříve do země zadupaných, jako například kauza laptopu Huntera Bidena (viz článek Hunterův laptop), kdy dokonce i hlavní média už přiznala, že laptop není podvrh ruské rozvědky a je skutečně jeho. Dále nejen díky informacím z laptopu se přišlo na úplatky v hodnotě desítek milionů USD, které dostal Joe Biden od vysokých funkcionářů Komunistické strany Číny a kromě toho je zde ještě dalších zhruba 150 podezřelých bankovních transakcí většinou mezi čínskými subjekty a rodinnými příslušníky prezidenta jediné světové velmoci. Ještě více toho zmiňuje Zach De Gregorio z Wolfs and Finance:

Twitter Files

Jak známo minulý rok Elon Musk koupil Twitter, což způsobilo nemalý rozruch nejen na ostatních sociálních sítích, protože došlo k “provalu” praktik tajných služeb a zvláště FBI cenzurovat obsah a tak určovat veřejné trendy, tj. o čem se ve veřejnosti mluví. A jelikož hlavně Twitter také spolupracoval velmi těsně s hlavními médii jako například The New York Times a hlavními televizními stanicemi jako ABC, CBS, NBC a CNN, státní orgány se tak zásadním způsobem podílely na obsahu hlavních zpráv.

A jelikož chování státních orgánů včetně FBI je velmi závažné porušení americké Ústavy, byl v Kongresu ustanoven podvýbor Select Subcommittee on the Weaponization of the Federal Government. Tento podvýbor si předvolal dva novináře Michaela Shellenbergera a Matt Taibbi, kteří Twitter Files zpracovali pro média a vypovídali před podvýborem v Kongresu letos v březnu:

Během veřejného slyšení došlo dokonce k vyvíjení nátlaku na jednoho z novinářů v podobě návštěvy agenta berního úřadu IRS, což je považováno za něco, co ještě v nedávné minulosti by bylo naprosto neslýchané, hlavně když Matt Taibbi neměl žádné nesrovnalosti ve svých daňových přiznáních. Rovněž skandální bylo chování některých zákonodárců Demokratické strany, kteří vyvíjeli na novináře nátlak aby předložili jména těch, kdo konkrétně jim pomáhal se zpracováním Twitter Files. Bohužel, američtí voliči si v drtivé většině nejsou vědomi chování svých zastupitelů, neboť hlavní média a televizní stanice tento druh informací potlačují a neuveřejňují, což způsobuje, že ani do českého veřejného prostoru se vůbec nic takového nedostane a čeští lidé nejsou tak vůbec informovaní co se to vlastně děje v jediné světové velmoci.

Obžalování Donalda Trumpa

Mnozí jistě v průběhu minulých let zaznamenali, že Donald Trump čelil různým obviněním z několika nekalých činností už od vyhlášení kandidatury na prezidentský úřad v roce 2015. Jedna z těchto činností mělo být spiknutí s ruskými tajnými službami, které měly nějakým způsobem pomoci Donaldu Trumpovi ke zvolení v prezidentských volbách v roce 2016. Došlo tedy už v roce 2017 k ustanovení zvláštní vyšetřovací komise vedené Robertem Muellerem, což byla skutečná fraška, která nejen neodhalila žádné Trumpovo spiknutí, ale spíše naopak odhalila velmi podivné praktiky státního aparátu za účelem odstranění tehdejšího prezidenta z úřadu. Více v článku Muellerova fraška.

I když nyní Donald Trump není dávno prezidentem, tak stále představuje pro dnešní Stranu (Demokratickou) a vládu velkou hrozbu, neboť prezidentské volby jsou už příští rok a ve volebních preferencích vede zcela jednoznačně i před charismatickým a mladým guvernérem Floridy Ronem DeSantisem. Státní aparát tedy nemůže tuto velmi neblahou situaci nechat jen tak a už minulý rok na konci léta provedl v rezidenci Donalda Trumpa na Floridě razii (více zde: Rubikon překročen).

Donald Trump byl tedy konečně obžalován federálním soudem minulý měsíc a nutno zdůraznit, že konkrétně jaké dokumenty on vlastně “ukradl” federálnímu archívu, se pořád ještě neví, zvláště když během razie minulý rok nemohl být nikdo přítomen kromě agentů FBI a to dokonce ani Trumpovi právní zástupci, což je další obludnost a hrubé porušení platných zákonů ze strany státního aparátu. Spekuluje se, že by mohlo jít o dokumenty týkající se nezákonného sledování Donalda Trumpa během volební kampaně a prvního roku jeho prezidentství tajnými službami především FBI a CIA. Vyjádření k obvinění na kanálu Wolfs and Finance:

S protizákonnou razií a i obviněním Donalda Trumpa si ale nikdo neláme příliš hlavu, neboť velká část americké veřejnosti je velmi nakloněna proti němu a je tedy jedno, jestli jsou obvinění skutečně pravdivá. Strana a vláda má stále na své straně všechna hlavní média kromě Fox News a hlavně silové složky státu, což není nepodobné situaci v Československu těsně po válce, kdy KSČ měla pevně ve svých rukou tisk a rozhlas a ministerstvo vnitra, pomocí něhož mohla obžalovat a uvěznit a vyřadit tak z veřejného prostoru jakéhokoliv politika pokud to bylo potřeba, čehož bohatě využívala. Tenkrát také docházelo i k popravám, což snad dnes nehrozí, ale stejně je toto historické srovnání velmi zajímavé.

Pro úplnost je ještě nutno dodat, že Donald Trump byl letos také obviněn státním žalobcem státu New York Alvinem Braggem, který byl zvolen především díky slibu, že dostane bývalého prezidenta za mříže, takže vlastně plní mandát svých voličů. I tohle obvinění je absurdní a možná překoná svoji absurdností veškerá ostatní obvinění. Obvinění spočívá ve vyplacení “držhubného” pornohvězdě Stormy Daniels, které bylo vyplaceno z osobního konta Donalda Trumpa a dle obvinění peníze měly být vykázány jako volební výdaj, protože téměř veškeré výdaje na volební kampaň si rovněž Donald Trump platil ze svého. Není bez zajímavosti, že výplata držhubného sama o sobě není vůbec trestný čin, takže obžaloba zmiňuje, že tak bylo učiněno ve spojení s jiným trestným činem, který ovšem není znám a zřejmě žalobce předpokládá, že se mu podaří ten jiný trestný čin vypátrat. Zní to divně a divné to všechno opravdu je a nejde tu o nic jiného, než o nástroj k odstranění Donalda Trumpa z veřejného života.

Co je ale na celé záležitosti nejdůležitější, že konečného odstranění Donalda Trumpa nemusí být docíleno pomocí prokázání viny před soudem a následného odsouzení, ale pomocí tzv. “náhubku” během soudního vyšetřování, kdy soudce zakáže Trumpovi se vyjadřovat na veřejnosti kvůli ovlivňování svědků a pak stačí aby Donald Trump kdekoliv na veřejnosti cokoliv pronesl, což by pak soud opravňovalo Donalda Trumpa na tomto základě zatknout a vsadit do vazby. Jinak řečeno, Donald Trump se může klidně octnout bez rozsudku ve vězení aniž by cokoliv spáchal. A co je na záležitosti nejhorší, že velká část veřejnosti takové jednání ze strany státních a soudních institucí schvaluje zákony nezákony Ústava neÚstava. No neměli jsme to tu už někdy? Více o obvinění Alvinem Braggem na Real Clear Politics.

Opravdový hajzlík: Vladimír Vladimírovič P.

Autor:  leho | dne: September 24, 2022

    Převzato z Facebookové stránky Lucie Sulovské

    Skupina, kterou dal dohromady [Boris] Berezovskij, aby napsala Putinův životopis, měla na dokončení knihy pouhé tři týdny. Jejich seznam zdrojů byl přitom dost omezený: měli k dispozici samotného Putina – šest dlouhých rozhovorů; jeho manželku, nejlepšího přítele, bývalou učitelku a bývalého tajemníka z petrohradské radnice. Jejich úkolem nebylo Putina lépe poznat, jejich úkolem bylo sepsat o něm legendu. Záhy se však ukázalo, že je to legenda o leningradském gaunerovi.

    Jeho rodiče, Maria a Vladimir Putinovi, patřili k těm šťastným, kteří přežili obléhání Leningradu. Vladimir Putin starší narukoval na počátku sovětsko-německé války a byl těžce raněn v bitvě nedaleko Leningradu. Byl převezen do nemocnice uvnitř obléhací linie a Maria ho tam našla. Po několika měsících v nemocnici zůstal těžce postižený: obě nohy měl znetvořené a způsobovaly mu až do konce života velké fyzické bolesti. Putin starší byl propuštěn z armády a vrátil se s Marií domů. Jejich jediný syn, kterému v té době muselo být osm až deset let, pobýval v jednom z dětských domovů ve městě, zřejmě v naději, že instituce poskytne dítěti lepší péči než zoufalí a hladoví rodiče. Malý Viktor tam podlehl záškrtu. Samotná Maria se také ocitla na pokraji smrti: na konci obléhání už nedokázala ani vstát z postele.Válečný invalida a žena, která téměř zemřela hlady a přišla o dvě děti (druhý syn Albert zemřel ve 30. letech v kojeneckém věku), to byli rodiče budoucího prezidenta. Podle měřítek poválečného Sovětského svazu však měli Putinovi štěstí: měli jeden druhého.

    Po válce bylo žen v plodném věku téměř dvakrát více než mužů. Nehledě na statistiky, válka způsobila tragédii prakticky v každé ruské rodině, rozdělila manžele, zničila domovy a vyhnala miliony lidí z domovů. Přežít nejen válku, ale i obléhání a mít stále svého manžela – a svůj domov – byl v podstatě zázrak. Putinova třídní učitelka Věra Dmitrijevna Gurevičová na jeho rodiče vzpomínala takto: „Voloďova matka byla velmi milý člověk, laskavá, obětavá, dobrá duše. Nebyla to příliš vzdělaná žena. Nevím, jestli dokončila třeba jen pět tříd školy. Celý život tvrdě pracovala. Byla uklízečkou, po nocích rozvážela zboží v pekárně a v laboratoři myla zkumavky. Myslím, že jeden čas dokonce pracovala jako hlídačka v obchodě. Voloďův tatínek pracoval jako nástrojař v továrně. Byl velmi oblíbený a ceněný jako pohotový a ochotný pracovník. Dlouho nepobíral invalidní důchod, i když jednu nohu měl opravdu zmrzačenou. Byl to on, kdo doma většinou vařil. Dělával výborný aspik. Na ten jeho aspik vzpomínáme dodnes. Nikdo neuměl udělat aspik jako on. “Narození Vladimira tehdy jednačtyřicetileté matce bylo dalším zázrakem, který byl tak nepravděpodobný, že se stále objevují fámy, že ho Putinovi ve skutečnosti adoptovali. V předvečer Putinových prvních prezidentských voleb se v Gruzii přihlásila žena, která tvrdila, že ho dala k adopci, když mu bylo devět let.

    Následovala řada článků a jedna či dvě knihy, které tuto historku dále rozvíjely, a skutečně i Natalia Gevorkijanová byla nakloněna tomu příběhu uvěřit: jeho rodiče jí připadali nápadně puntičkářští a skutečnost, že tým životopisců nenašel nikoho, kdo by si chlapce pamatoval před dosažením školního věku, její podezření posílila. Protože se Vladimir Putin dostal k moci z ničeho a celý svůj dospělý život strávil v prostředí tajných služeb, měl mnohem větší kontrolu nad tím, co se o něm ví – rozhodně větší než kterýkoli moderní západní politik. Vytvořil si vlastní mytologii. To je dobře, protože Vladimir Putin v mnohem větší míře, než je u kteréhokoli člověka obvyklé, otevřeně sdělil světu, co si přeje, aby se o něm vědělo, a jak by chtěl být vnímán. Vznikla tak mytologie dítěte poválečného Leningradu, zlého, hladového, divokého místa, které vychovávalo zlé, hladové, divoké děti. Z těch, které přežily.

    Do budovy, v níž Putin vyrůstal, se vcházelo přes vnitroblok. Obyvatelé Petrohradu těmto útvarům říkají „studniční dvory“: ze všech stran je uzavírají vysoké obytné domy a člověk má pocit, jako by stál na dně obrovské kamenné studny. Jako všechny takové dvory byl i tento posetý odpadky, rozkopaný a neosvětlený. Stejně tak budova samotná: schody z devatenáctého století se rozpadaly a na schodišti málokdy svítila funkční žárovka. Chyběly kusy zábradlí a zbytek konstrukce se divoce kymácel. Putinovi bydleli v nejvyšším patře pětipatrové budovy a za tmy to nebylo příliš bezpečné. Stejně jako většina bytů v centru Leningradu byl i tento součástí komplexu, který byl kdysi postaven pro zámožné nájemníky. Pak byl každý jeden byt rozdělen na dva nebo tři byty a bylo do nich sestěhováno několik rodin.Byt Putinových neměl pořádnou kuchyň, takže v úzké chodbě, do níž se vcházelo ze schodiště, stál jediný plynový sporák a dřez. Tři rodiny používaly k přípravě jídla čtyřplotýnkový sporák. Provizorní a nevytápěný, ale stálý záchod byl vybudován přistavěním části schodiště. Aby se obyvatelé mohli vykoupat, ohřívali si vodu na plynových kamnech a pak se myli vsedě nad záchodem v malé studené místnosti. Přirozeně, Vladimir Putin mladší byl jediným dítětem v bytě plném dospělých.Starší manželský pár žil v místnosti bez oken, která byla nakonec i úřady vyhodnocena jako neobyvatelná. Starý židovský pár, který byl velice nábožensky orientovaný a dodržoval ortodoxní předpisy, a jeho dospělá, neprovdaná dcera, obývali pokoj na druhé straně chodby-kuchyně než Putinovi. Ve společné kuchyni pravidelně docházelo ke konfliktům, ale dospělí se před nimi snažili Voloďu chránit. Putin si často hrával v pokoji židovské rodiny – a v rozhovoru se svými životopisci učinil pozoruhodné prohlášení, že nerozlišoval mezi svými rodiči a starými Židy.

    Putinovými slovy: „V našem obecním bytě žila židovská rodina – staří manželé a jejich dcera Chava. Chava byla dospělá žena, ale jak říkali dospělí, její život se nevyvíjel dobře. Nikdy se nevdala a stále žila s rodiči. Její otec byl krejčí, a přestože vypadal dost staře, celé dny v kuse šil na svém šicím stroji. Byli to věřící Židé. O šabatu nepracovali a starý muž si odříkával Talmud. Jednou už jsem se neudržel a zeptal se, co to odříkává. Vysvětlil mi, o co jde, a já okamžitě ztratil zájem.“Putinovi měli největší pokoj v bytě: asi dvacet metrů čtverečních. Na tehdejší poměry to byl pro tříčlennou rodinu takřka palácový příbytek. Téměř neuvěřitelné bylo, že Putinovi měli také televizi, telefon a daču, chatu za městem. Vladimir Putin starší pracoval jako kvalifikovaný dělník v továrně na výrobu železničních vagónů; Maria brala namáhavé nekvalifikované práce, které jí umožňovaly trávit čas se synem: pracovala mimo jiné jako noční hlídačka, uklízečka, nakladačka.Pokud se však zaměříme na jemné odstíny poválečné sovětské chudoby, Putinovi se jeví jako prakticky bohatí a pro dítě mimořádně obětaví rodiče. Jejich bezmezná péče o syna vedla například k tomu, že prvňáček Vladimir měl na ruce náramkové hodinky, což byl v té době a na tomto místě vzácný, drahý a prestižní doplněk pro jakoukoli věkovou skupinu. Jeho otec hodinky vůbec nemíval.

    Putin byl s největší pravděpodobností jediným studentem Leningradské univerzity, který vlastnil auto. Na počátku sedmdesátých let bylo auto v Sovětském svazu vzácností: masová výroba automobilů byla v plenkách – dokonce i o dvacet let později připadalo na tisíc obyvatel v SSSR sotva šedesát automobilů (ve srovnání se 781 ve Spojených státech). Auto stálo zhruba tolik co dača. Putinovi vyhráli auto ve státní loterii, a místo aby si vzali peníze – které by jim stačily na vystěhování z obecního bytu do soukromého bytu v nově postaveném domě na předměstí –, darovali auto synovi. To, že mladému Putinovi dali tento velkorysý dar a že ho přijal, je dalším příkladem mimořádně láskyplného vztahu Putinových k synovi.Základní škola byla jen pár kroků od domu, kde Putinovi bydleli. Poskytované vzdělání nemělo vysokou úroveň. Jeho učitelkou byla první čtyři roky velmi mladá žena, která si dokončovala vysokoškolské vzdělání ve večerní škole. Vzdělání také nebylo součástí představ Putina mladšího o úspěchu; kladl velký důraz na to, aby se prezentoval jako grázl, a v tom mu plně pomáhali jeho přátelé z dětství. Zdaleka největší množství informací, které jsou o něm k dispozici – tedy většina informací zpřístupněných jeho životopiscům -, se týká četných rvaček z jeho dětství a mládí.

    Dvorek je ústředním prvkem poválečného sovětského života a osobní mytologie Vladimira Putina je na něm do jisté míry založena. Vzhledem k tomu, že dospělí pracovali šest dní v týdnu a institucionalizovaná péče o děti téměř neexistovala, sovětské děti vyrůstaly ve společných prostorách před přelidněnými paneláky.V Putinově případě to znamenalo vyrůstat na dně studny – tedy na dvoře, který byl posetý odpadky a obývali ho drsňáci.

    „To byl ale vážně dvůr s velkým D,“ vyprávěl jeho bývalý spolužák a dlouholetý přítel Viktor Borisenko. „Samí grázlové. Nemytí, neoholení chlapi s cigaretami a lahvemi laciného vína. Neustálé pití, nadávky, rvačky. A uprostřed toho všeho byl Putin… Když jsme ale byli starší, vídali jsme ty neslavné konce grázlů ze dvora. Zpíjeli se do němoty, ocitli se na samém dně. Mnozí skončili ve vězení. Jinými slovy, nepodařilo se jim z toho dostat…“ Putin, mladší než grázlové a drobné postavy, se s nimi snažil držet krok. „Pokud ho někdy někdo jakkoli urazil,“ vzpomínal jeho přítel, „Voloďa se na toho dotyčného okamžitě vrhl, poškrábal ho, pokousal, trhal mu vlasy po chomáčích – obecně dělal cokoliv, jen aby ho nikdo nikdy neponížil.“Ke zděšení učitelů si malý prvňáček tyto gaunerské způsoby přinesl s sebou na základní školu. Ve vzpomínkách jeho bývalých spolužáků se to zmínkami o pěstních soubojích jen hemží, ale následující popis výstižně charakterizuje povahu budoucího prezidenta: „Učitel dílen táhl vzpouzejícího se Putina za límec ze své třídy do naší. V jeho třídě jsme vyráběli prachovky a Vladimir něco provedl… Trvalo dlouho než se uklidnil. Bylo zajímavé to pozorovat. Když to vypadalo, že se cítí lépe, že je po všem, tak najednou zase vzplanul a začal zuřit. To se opakovalo ještě několikrát.

    “Škola Putina nakonec potrestala vyloučením z Mladých pionýrů, což byla vzácná až exotická forma trestu, vyhrazená pro děti, které byly nezvladatelné a v podstatě považovány za ztracené pro společnost. Putina to poznamenalo. Po tři roky byl jediným dítětem ve škole, které nenosilo na krku rudý šátek, symbolizující členství v komunistické organizaci pro deseti- až čtrnáctileté. Putinovo postavení vyděděnce bylo o to zvláštnější, že byl ve srovnání s ostatními dětmi ve škole, z nichž většina statisticky pravděpodobně nežila s oběma rodiči, velmi dobře zaopatřený.Pro Putina však jeho pověst představovala skutečný status, kterým se chlubil v odpovědích svým životopiscům v roce 2000:„Proč vás do Mladých pionýrů přijali až v šesté třídě? Bylo to opravdu tak špatné?“„Samozřejmě. Nebyl jsem žádný pionýr, byl jsem chuligán.“„Děláte si ze sebe legraci?“„Neurážejte mě. Byl jsem opravdový hajzlík.

    “Putinovo společenské, politické a studijní postavení se náhle změnilo, když mu bylo třináct let: jako žák šesté třídy se do té doby podprůměrný školák najednou začal učit a byl odměněn nejen přijetím do Mladých pionýrů, ale i zvolením do funkce předsedy třídy. Bitky však pokračovaly v nezmenšené míře: Putinovi přátelé vyprávěli jeho životopiscům řadu bojových příběhů, v nichž se rok co rok opakovala stejná zápletka. „Hráli jsme na honěnou,“ vzpomínal jeden spolužák ze základní školy. „Voloďa šel kolem a viděl, že mě honí kluk mnohem starší a větší než já a já utíkám, co mi síly stačí. Přiskočil ke mně a udělal mi štít. Následovala bitka.“„Byli jsme v osmé třídě, když jsme stáli na tramvajové zastávce a čekali,“ vyprávěl další kamarád. „Přijela tramvaj, ale nejela tam, kam jsme potřebovali. Vystoupili dva obrovští opilí muži a začali se s někým prát. Nadávali a strkali do lidí. Vovka mi klidně podal tašku a pak jsem viděl, že jednoho z těch mužů právě poslal obličejem napřed do sněhové břečky. Druhý se otočil a začal na Voloďu křičet: „Co to bylo?“ O pár vteřin později už přesně věděl, co to bylo, protože ležel vedle svého kamaráda. To bylo právě ve chvíli, kdy přijela naše tramvaj. Jestli můžu o Vovkovi něco říct, tak to, že nikdy nenechal projít hajzly a darebáky, kteří urážejí lidi a otravují je.

    “Ani jako mladý důstojník KGB se Putin neuměl své vášně vzdát. „Jednou mě pozval, abych ho o Velikonocích doprovodil do náboženského průvodu,“ vzpomíná ještě jeden přítel. „Byl ve službě a pomáhal kordonem oddělit procesí. A zeptal se mě, jestli se chci jít podívat na oltář v kostele. Samozřejmě jsem řekl, že ano: byla to taková klukovina – nikdo tam nesměl, ale my jsme mohli jít dovnitř. A pak jsme po křížovém procesí šli domů. A stáli jsme na autobusové zastávce. Přišli k nám nějací lidé. Nevypadali jako zločinci, spíš jako vysokoškoláci, kteří trochu popili. Řekli: „Máte cigaretu? Vovka odsekl: „Ne.“ A oni: „Takhle se odpovídá?’“ A já jsem se ani nestačil podívat, co se dělo potom. Někdo z nich ho musel praštit nebo do něj strčit. Jen jsem viděl, jak se kolem mě mihly něčí nohy. Ten chlap někam letěl. A Voloďka mi řekl, úplně klidný: „Pojďme odsud pryč.“ A odešli jsme. Moc se mi líbilo, jak odhodil toho chlápka, co si ho dobíral. Jedna vteřina – a nohy měl ve vzduchu. “Tentýž kamarád vzpomínal, že o několik let později, když už Putin navštěvoval špionážní školu v Moskvě, přijel na pár dní domů do Leningradu, kde se v metru opět popral. „Někdo si na něj zasedl a on se o toho grázla postaral,“ řekl Putinovým životopiscům. „Voloďa byl tehdy velmi rozrušený. ‚V Moskvě pro to nebudou mít pochopení,‘ řekl. ‚Bude to mít následky.‘ A myslím, že se opravdu dostal do nějakých problémů, i když mi nikdy neřekl žádné podrobnosti. Nakonec se to vyřešilo.

    “Zdá se, že Putin reagoval na sebemenší provokaci tím, že se pustil do pouliční rvačky – a riskoval tak svou kariéru v KGB, která by ztroskotala, kdyby byl za rvačku zadržen nebo si ho policie byť jen všimla. Bez ohledu na to, zda jsou tyto historky zcela pravdivé, je pozoruhodné, že Putin sám sebe vykresluje – a nechává se ostatními vykreslovat – jako naprosto zbrklý, násilnický člověk s obtížnou, nezvladatelnou povahou. Obraz, který se rozhodl prezentovat, je o to pozoruhodnější, že se zdá být neslučitelný s tvrdou disciplínou, které se oddal na prahu dospívání.

    Když bylo Putinovi deset nebo jedenáct let, vydal se hledat místo, kde by se mohl naučit novým bojovým dovednostem. Box se pro něj ukázal jako příliš bolestivý: při jednom z prvních tréninků si zlomil nos. Pak objevil sambo.Sambo, zkratka ruského výrazu, který se překládá jako „sebeobrana beze zbraně“, je sovětské bojové umění, směsice judo, karate a lidových zápasnických umění. Starostliví rodiče byli proti chlapcově nové zálibě.

    Maria to označila za „hloupost“ a zdálo se, že se bojí o bezpečnost svého dítěte, a starší Vladimir lekce pro jistotu zakázal. Trenér musel několikrát navštívit pokoj Putinových, než chlapci dovolili navštěvovat každodenní tréninky. Sambo se svou disciplínou se stalo součástí Putinovy proměny z grázlíka ze základní školy v cílevědomého a pracovitého adolescenta. Bylo také spojeno s tím, co se stalo jeho prvořadou ambicí: Putin se zřejmě doslechl, že KGB od nových rekrutů očekává, že budou zběhlí v boji zblízka. „Představte si chlapce, který sní o tom, že se stane důstojníkem KGB, když všichni ostatní kolem něj chtějí být kosmonauty,“ řekla mi Gevorkijanová a snažila se mi vysvětlit, jak zvláštní jí Putinova vášeň připadá.Mně to tak přitažené za vlasy nepřipadalo: v šedesátých letech sovětské kulturní autority hodně investovaly do vytváření romantického nebo dokonce okouzlujícího obrazu tajné policie. Když bylo Vladimiru Putinovi dvanáct let, vyšel román Štít a meč, který se stal bestsellerem. Jeho hrdinou byl sovětský zpravodajský důstojník působící v Německu. Když bylo Putinovi patnáct let, byl román zfilmován jako velmi populární minisérie. O třiačtyřicet let později se Putin jako premiér setkal s jedenácti ruskými špiony deportovanými ze Spojených států – a společně si na znamení kamarádství a nostalgie zazpívali ústřední píseň právě z této minisérie.

    „Když jsem chodil do deváté třídy, ovlivnily mě filmy a knihy a já zatoužil pracovat pro KGB,“ řekl Putin svému životopisci. „Na tom není nic zvláštního.“Ve čtvrté třídě, kdy byl ještě notoricky špatným žákem, se Putin přihlásil na volitelný předmět němčina. Na svém psacím stole na dače svých rodičů měl portrét otce zakladatele sovětské špionáže. Jeho nejbližší přítel z dětství vzpomínal, že to byl „určitě nějaký zpravodajský důstojník, protože mi to Voloďka takto řekl“, a sám Putin nakonec poskytl svým životopiscům jméno svého idolu. Byl to Jan Berzin, hrdina revoluce, zakladatel sovětské vojenské rozvědky, tvůrce špionážních základen ve všech evropských zemích, byl stejně jako mnoho prvních bolševiků koncem třicátých let zatčen a zastřelen za vymyšlené protistalinské spiknutí. Oficiálně bylo toto jméno rehabilitováno 1956, ale všeobecně zůstává neznámé. Člověk musel být maniakálním fandou KGB, aby nejen znal jeho jméno, ale dokonce si opatřil jeho portrét.V šestnácti letech, rok před dokončením střední školy, se Putin vydal na velitelství KGB v Leningradě, aby se pokusil přihlásit do jejích služeb.

    „Vyzvedl mě na bráně nějaký muž,“ vzpomínal pro svého životopisce. „Nevěděl, kdo jsem. A pak už jsem ho nikdy neviděl. Řekl jsem mu, že chodím do školy a v budoucnu bych chtěl pracovat pro špiony. Zeptal jsem se, jestli je to možné a co bych pro to musel udělat. Muž řekl, že dobrovolníky obvykle nepřijímají, ale pro mě by bylo nejlepší jít na vysokou školu nebo sloužit v armádě. Zeptal jsem se ho, na jakou vysokou školu. Řekl, že nejlepší by byla nějaká právnická fakulta.“„Všechny překvapil, když řekl, že se bude hlásit na univerzitu,“ vyprávěla jeho třídní učitelka. „Zeptala jsem se: „Jak?“ Odpověděl: „Zařídím si to sám.

    “Leningradská univerzita byla jednou ze dvou nebo tří nejprestižnějších vysokých škol v celém Sovětském svazu, rozhodně to bylo zdaleka nejkonkurenčnější prostředí ve městě. Jak se průměrný student z rodiny, kterou v žádném případě nelze považovat za dobře situovanou, chtěl dostat na univerzitu, bylo záhadou.Jeho rodiče zřejmě protestovali, stejně jako jeho trenér: všichni dávali přednost takové vysoké škole, na kterou by byl Putin s větší pravděpodobností přijat, což by mu umožnilo vyhnout se povinné vojenské službě a zůstat blízko domova.

    Putin absolvoval střední školu se známkami „výborně“ z dějepisu, němčiny a tělocviku, „dobře“ ze zeměpisu, ruštiny a literatury a „uspokojivě“ (ekvivalent trojky) z fyziky, chemie, algebry a geometrie. Na Leningradskou univerzitu se údajně hlásilo čtyřicet zájemců o jedno místo. Jak se tam Putin dostal? Je dobře možné, že jeho odhodlání bylo natolik velké, že se na vyčerpávající zkoušky dokázal připravit sám, na úkor svého středoškolského studia – univerzita rozhodovala o přijetí pouze na základě série písemných a ústních zkoušek, nikoli na základě zápisových lístků.Je také možné, že KGB zajistila, aby se tam dostal.

Masha Gessen: The Man Without Face (kráceno)

Společný rozhovor Putina a Věry Gurevičové (2000)

Pokračování: 1url.cz/yKmO7

Foto: Putin na třídní fotografii (nedatováno)

Putinova esej neboli ruská verze Mein Kampf Article by Vladimir Putin ”On the Historical Unity of Russians and Ukrainians“

Tohle je prezident? Čeho je moc…

Autor:  leho | dne: September 4, 2022