Reply To: Space
Krakatite, ale on ten vesmír, ten, který pozorujeme a ve kterém v jeho fyzických dimenzích existujeme, konečný je. Například se dá změřit jeho přibližná hmotnost, která jak známo, se neslučuje s fyzikálními zákony. Někde stále cosi zásadního chybí a dosazujeme si do toho neznáma dark matter a dark energy.
Někde jsem četl, že ta “dark matter” není obyčejná hmota složená s těch samých elementárních částic, ale něco úplně jiného, co existuje nezávisle na hmotě naší. Jinak řečeno, čím více víme, tím více zjišťujeme, že vlastně nic nevíme. Kdybychom ustrnuli s devíti lety základního vzdělání z doby během dávné totality jako náš severský mudrc, tak bychom se brzy požrali navzájem.
Jak už jsem napsal, vyjadřuji domněnku, která se blíží téměř jistotě, ale nemůže to být jistota, samozřejmě. A i ty zmiňuješ čas, který je nutno brát rovněž v úvahu. Jak už jsem zmínil, naše technická civilizace trvající zatím něco přes 100 let je v poměru s věkem vesmíru 13.8 miliard let velice a velice nepatrný záblesk. I těch 200 tisíc let člověka více či méně rozumného je také ještě pouhý záblesk.
Civilizace totiž mohly během té dlouhé doby existovat a zaniknout, takže se o nich nikdy s největší pravděpodobností nedozvíme a tudíž pro nás vlastně ani nikdy neexistovaly.
Tvrzení, že jsme zcela určitě ve vesmíru sami, že jsme jakési pouhé samo jediné ZOO v celém tom širém vesmíru, vyvolává negativní emoce a odmítání, což je naprosto přirozené.
Myslím, že už jsem zmiňoval tento článek, který mne inspiruje k přijetí myšlenky, že asi jsme ta ZOO: https://qz.com/80907/why-well-never-meet-aliens/
My tedy nikdy žádné mimozemšťany nepotkáme a neobjevíme. Ale to nás nemusí odrazovat abychom se o to neustále pokoušeli…
PS: Rozhodně zajímavý teleskop tam v té Arizoně…