Reply To: Kdepak máme Mikina?
Ahoj Kahuláku, jistě máš pravdu v tom, že sociální sítě daly prostor specifickým jedincům, kteří dříve byli kdesi v koutě a nikdo si jich moc nevšímal. Byli to podivíni, o kterých jsme ani nevěděli, že existují. Ale najednou jsou tu, řvou na celý svět ty jejich jedovaté slinty a my koukáme, co se to děje. Já nesdílím tvůj názor, že tihle jedinci jednou prozřou a přijdou na to, jak hrozné je jejich počínání. Možná pár jich bude, ale jsem přesvědčen, že drtivá většina odejde z tohoto světa bez jakékoliv sebereflexe. Historie poskytuje mnoho příkladů lidí s temnou myslí zatímco je známo pouze několik jedinců, kteří si uvědomili svá zlá počínání. Kolik komunistů se zřeklo své víry? Kolik nacistů? Velmi málo. A to týká všech. Měl jsem možnost mluvit o tomto s odborníkem, který se divil, že jsem třeba na některé docela zásadní věci změnil názor 180 stupňů. Prý se s nikým takovým ve svém oboru ještě nesetkal. Ale nemyslím, že jsem nějak vyjímečný. Možná je ta má flexibilita dána oborem, kterému se věnuji, což je vědní obor počítačového inženýrství, kde musím mít otevřenou mysl a být vždy připraven, že danná hypotéza je špatně a musím změnit přístup bez toho, abych se naštval.
Takže co s Mikinem a jemu podobnými? Nic zvláštního. Pokud se s nimi setkáme ve veřejných diskuzích na Internetu, pak by se jim mělo oponovat, ale ne za tu cenu, že nám to zkazí den. To je pak lepší je totálně ignorovat a vrátit se v myšlenkách do dob, kdy jsme o nich nevěděli, protože byli někde zalezlí v dírách, kam jsme nechodili. A když se rozhodneme jim oponovat, pak bez emocí, bez nadávek, slušně a věcně. A to pak neděláme pro ně, ale pro sebe, abychom si také my ujasnili, jak vnímáme ten bláznivý svět a co s tím, a samozřejmě dát ostatním najevo, že existují i rozumné bytosti na tomto světě. Tož tak nějak…