Jirka Mikin – Bílina

Home Forums Diskuze a fórum Jirka Mikin – Bílina

Viewing 11 posts - 76 through 86 (of 86 total)
  • Author
    Posts
  • #7329 Reply
    cetrtyyht
    Guest

    Linwood Elementary School? Bejvalka, ucitelka mluvici cesky? S nekym si me ve svem zoufalstvi pletes, uzvaneny komunisticky osliku. 🙂
    A taky me zacinas nudit…

    #7337 Reply
    leho
    Keymaster

    Jirka napsal a myslí si, že jsem jeho komentáře smazal. Ale já je nesmazal, ony uvázly ve spamovém filtru. Byly ale nepoužitelné, protože vyzýval k diskuzi na jeho účtu na Facebooku, který ale on blokuje před třídními nepřáteli. Nad neuvěřitelným Jirkovým pokrytectvím se už ani nepozastavuji.
     
    Jirko, když se budeš chovat normálně, tvé příspěvky neuváznou ve spamovém filtru a budeš odblokován. Jinak to nepůjde…
     
    Aktualizace: Jirkův (Mikinův) komentář je obnoven a vystaven na obdiv celému světu

    • This reply was modified 2 months ago by leho.
    • This reply was modified 1 month, 1 week ago by leho.
    #7339 Reply
    Mikin jako Hulhyl�n
    Guest

    Jaka diskuse na Facebooku, cenzore? Jaky spamovy filtr? Akorat jsem vyzval toho dobraka z Manitoby, at me na FB napise. I to jste ve sve krysi *** smazal… 🙁

    #7341 Reply
    leho
    Keymaster

    Mikin:

    Jaka diskuse na Facebooku, cenzore? Jaky spamovy filtr? Akorat jsem vyzval toho dobraka z Manitoby, at me na FB napise. I to jste ve sve krysi *** smazal…

     
    Jirko, spamový filtr automaticky filtruje tvé a podobné příspěvky, když klikneš na “Submit”. Už jsem ti to jednou vysvětloval. Ty si fakt pořád myslíš, že sedím celý den u kompu a hlídám Nezvědavce? A, jak vidno, tvůj facebookový účet ti asi hlídá manželka. Táhne ti na sedmdesátku a jde to s tvými kognitivními schopnostmi stále více s kopce…
     
    PS: Tento příspěvek je nakopírován z filtru. Ale pokud se budeš chovat, Jirko, normálně, tak tě odblokuji.

    #7345 Reply
    Kahulak
    Guest

    Falesnej petisrubovej cetari Kikini, na tvuj fnbook ti psat nebudu,nevim co to je, ale napisu ti sem a tohle, treba ti to pomuze se uklidnit a vobcas udelat to samy, ja si vubec nedovedu predstavit s tebou mluvit – vztek, nenavist, frustrace a kyselost nejvyssiho stupne je citit i z tech nekolika slov, co sem pises. Ted k veci – nejak jsem dneska navecer stihnul zapomenout na ten silenej beh starosti v praci a nejistoty spojeny s tim cinskym vejrem a v duchu jsem vystoupal na Kopec – Cinglak, kde jsem vod detsvi nebyl a dival jsem se na znamou krajinu ze zapomenuty perspektivy. Dole pod prvnim trnkovym krovim se na me smal rozrazil a pomenky, takovy ty droboucky vzpominky na ticho, ktery kdysi panovalo nad Kopcem, na obloze tenkrat nehrmela litadla a dole pod nim nebzucela doprava, ale vcely z ulu bajecnyho ucitele pana Skrety. Jsem rad, ze se mi podarilo se v duchu vratit do detsvi, do okoli ktery znam a je mi prijemny, mezi lidi, co jsou mi blizci, proste do sveta, do kteryho jsem se narodil, videl ty prima kytky u cesty, ktery me dokazaly zastavit i pri nejvetsim spechu, zkratka ty tisice vobycejnejch veci, treba jsem si vybavil ten nadhernej topol v sadaku, planou, ale velice kosatou hrusku pod cestou u Kojanky, na ktery mel Medved – Grundak vybudovanou boudu, do ktery se lezlo po tlustym lane, jalovec u plotu pani Sojkovy, ktery jsme rikaly – ano my deti, baba Puc………Za kazdou tou dnesni vzpominkou ci retrospektivou, je vlastne celej vesmir vzpominek na vodreny kolena, na ukopnuty palce na nohou, na ztracenou cinenku (kulicku), na tajny pismo, na parni lokotku funici udolim dole ve Studenym, na vymenu znamek a vodznaku ve skole pod lavici, na radost kdyz v zime napadnul snih a mohli jsme sankovat, jezdit na bobech a lyzovat prave na tom Cinglaku, kam jsme to meli jenom malej kousek. No a na druhou stranu ke Krci – smerem ke konecny tramvaje cislo 13, kde se rikalo U trinactky, bejvala Kolonka, kde bydlela spousta zajimavejch lidi, Eda Geher, Zikove, Sikove, Belecky, pani Bezdekova, Pepik Bambula………. Eva Belecka a Jindra Zika s nama chodili do tridy na zakladku na Jerry Menk Street, my deti jsme si takhle prejmenovaly Jeremenkovou ulici, moc prima spoluzaci. Ta Kolonka, to byly nouzovy stavby, nebyl tam vodovod, kanalizace a ani elektrina, jo a taky tam bydlel muj fotbalovej spoluhrac z TJ Podoli Honza Slavicek, moc prima partak, Honza kopal levyho beka a ja chytal v brane, ja pak sel za starsi zaky chytat do Sparty a Honza, ac vynikajici bek, zustal v Podoli a do dnesniho dne kope za podolsky stary pany, zatimco ja se ve Sparte nechyt. Taky jsem byl v tech vzpominkach chvilku na Dobesce v lesejku a na Kavkach, ale to nebylo, krome vzpominek na podolsky fotbalovy hriste, kdy jsem skutecne opet ucejtil tu zvlastni vuni tech podolskejch drevenejch saten, tak intezivni, jako byl Cinglak. Hodne intezivni vzpominka byla taky na pristav parniku u lodenice Bohemky, tedy u Branicky skaly, tam jsme se chodily – ano my deti, v lete koupat do Vltavy, byla tam hluboka voda a nikdo nas tam nevotravoval, tak jsme si tam hrali s holkama na doktora a navzajem jsme se prohlizeli:-), moc prima vzpominka! No abych se kolem toho dlouho nemotal, proste jsem si vzpomel na to uzasny detstvi v Braniku a trosku se mi o tech prima bezstarostnejch dnech zastesklo, ne po Braniku, ale vopravdu po tech jiz zminenejch nadherne bezstarostnejch dnech detsvi. Jsem nesmirne rad, ze jsem si ty bezstarostny dny uzil do plna – nevratej se. Kdyz jsem se v duchu vracel do detskejch let, tak jsem si u toho nalil frtana a nejak se mi potom zacaly zavirat oci, tak jsem nechal psani, ale v tech prijemnejch vzpominkach jsem pokracoval. To uzasny bezstarostny detsvi je v moji dusi a v zivote nesmirne krasny misto, ktery mi nabizi spoustu prilezitosti k obdivu a vytrzeni, jen je treba ten zivot a to krasny mistecko neprejit a neminout. Stejne tak si uvedomuju ty dusevne rozporuplny roky puberty a outlyho mladi, kdy je clovek zranitelnej, protoze ma idealy, protoze veri, ze lidi jsou v podstate dobri, pratele verni a laska nezistna. Pak jsem nejak dozral, sice nevim v co, ale tutove jsem sam sebou a nic jinyho bych bejt nechtel a pri tom dozravani jsem si uvedomoval, ze ten kdo umi pestovat a rozdavat dobro, zasluhuje nezmernou uctu. Ac jsem atheista, tak sem pretisknu co je psano v Bibli – “Prozíraví budou zářit jako záře oblohy, a ti, kteří mnohým dopomáhají k spravedlnosti, jako hvězdy, navěky a navždy.” (Da 12,3). Coz mi rika, ze Spravedlnost je ta kostra, na kterou je vsechno ostatni navazany. Taky jsem si v ty dobe toho dozravani, no spis to bylo vystrizliveni z mladistvejch idealu, zacal uvedomovat, ze na emoce a na svedomi se nelze spolehat, proto byl asi ustavenej zakon a uz vod nejstarsich dob byly zakony napsany, nekdy i vytesany do kamene – to podle mne proto, aby je nebylo mozny menit podle nalady, idealu, emoci, iluzi, dusevni poruchy…………Nase doba je bohuzel nabita emocema, povetsine spatnejma, kolikrat si uvedomuju, ze hlasani zla se bere jako prijatelnej projev svobody – coz je tutove dusevni porucha. Moje osobni vychodisko je – zachovat si chladnou hlavu, nenechat se zmitat a smejkat emocema, zachovat si lasku a porozumeni a hlidat pravo. No a jednou za cas se nechat oslovit tim uzasnym versem Svati Karaska – “Ty jdi a miluj to nedokonale”, coz mi pomaha k tem mejm obcasnejm myslenkovejm navratum do detsvi a mladejch naivnich let mojeho zivota. Nejak jsem se vod toho Cinglaku v myslenkach vzdalil, ale ne zas tolik, jenom chci znova rict, ze zivot,laska a porozumeni, je jedna velka nadhera a svet je krasny misto. Trosku nam tady pres den nasnehulilo, tak to pujdu pred chaloupku vodskrabnout lopatou a nasypu ptackum do krmitka. Panecku to uz jsem pravej starik, krmim ptacky:-). Pokoj a Dobro. Kahulak

    #7346 Reply
    leho
    Keymaster

    Skvělý, Kahuláku! Doufám, že nebude vadit, že něco případně uveřejním na hlavní stránce a nejenom proto, že Braník znám velmi dobře a část života jsem tam také prožil. Bydlel jsem tam čtyři roky před emigrací kousek od Přístaviště a pak jsem tam jezdil za maminkou pravidelně až do roku 2013, která také učila v 90. letech na základce v Jeremenkově ulici. Ten svět je docela malej!
     
    Mikin se zase ozval. Zde je kompletní kopie uvízlá ve spamovém filtru:

    Na zadny filtr jste se cenzore nezmohl. Proste uvolnite (stejne jako kdysi Rude pravo) jen to, co se vam hodi do prolhaneho kramu.
    A co Chloroquine, uz mate zakoupeny? Prece by vam stabilni genius nelhal. 🙂

     
    Jirko, ty znáš dokonce komponenty webové stránky Nezvědavce? To je neuvěřitelné! Opravdu je, protože to vypovídá hodně o tobě a tvých myšlenkových procesech. Ne, já opravdu vím nejlépe, jak je stránka naprogramovaná a že žádné příspěvky neuvolńuji. To je jenom ve tvé fantazii, která zase tak bujná není.
     
    Ty polární noci opravdu nebudou zdravé. Jára Cimrman to tušil také:
     

    #7350 Reply
    Kahulak
    Guest

    Jojo Leho, zadnej problem, klidne to pouzij, ten text neni zadny tajemstvi, jenom prima vzpominky na bezstarostny detsvi branickyho kluka, ktery bylo podepreny nezmernou laskou a porozumenim mejch rodicu. A svet, ten je skutecne jeste mensi, nez si kazdej jeden z nas mysli. Pokoj a Dobro. Kahulak

    #7354 Reply
    leho
    Keymaster

    Tak to je perfekt, díky Kahulaku!

    #7411 Reply
    Kahulak
    Guest

    Preju klidny a bezpecny Velikonoce v Srdci, protoze letos je oslavit nikde jinde nejde, kdy se projevuje ten zvlastni problem nynejsi doby – naprosto silena a intenzivni potreba emocionalizovat vsechno, co se nam deje, coz jednoznacne povazuju za skodlivy a smesny. Tim nastalou situaci s cinskym vejrem nezlehcuju, jenom si proste uvedomuju, tuhle skutecnost. Taky si uvedomuju, ze tahle situace nejsou svatky, u kterejch presne vime kdy skoncej, jsem si vedomej, ze vyvolava negativni pocity, ale pokud clovek zustane v klidu, tak zase vodeznej. Ja osobne jsem se prepnul do takovyho minimalistickyho – uspornyho rezimu, moc si niceho nenakladam a zaroven nevenuju temer zadnej cas ty masazi mozku v novinach. Je pro mne skutecne dulezity k sobe tu negativitu nepoustet a vim, ze stoji za to si uvedomit, ze zase vyslo slunicko, ze uz se ptacci koupaj v louzich a pri namluvach nadherne zpivaj, ze byl nadhernej uplnek – a to teda byl! a kdo ho videl mi da za pravdu, ze zase zacina v kancelari kvest ibisek, ze uz vykukojou tulipany v zahonech za chaloupkou a hlavne si v tom mym prepnutym stavu mysli uvedomuju to, jak se v dnesni dobe tlaci na uspech, vykon, rychlost a na spoustu lidskejch veci neni cas. A na 100% vim, ze zadny dobro, ktery kdokoliv z nas posle do sveta, se neztrati, a to je pro mne velice dulezity. S tim nucenym vomezenim pohybu dneska nikdo nenajde poklad ve skalach, ktery se na Velkej Patek votviraj, ja bych ho ani nehledal, nasel jsem ten muj poklad uz pred 40. lety a furt se trpiti stejne jako kdyz jsem se poprve podival do tech jejich hnedejch oci a jsem s tim mym pokladem naramne spokojenej. Tak si ty Velikonoce v Srdci hezky uzijte. Pokoj a Dobro. Kahulak

    #7412 Reply
    leho
    Keymaster

    Ahoj Kahulaku, díky moc za další inspirativní příspěvek. Musím se přiznat možná k hrozné věci, že svátek Velikonoc pro mne nikdy nebyl nijak významný a ty pohanské komedie s pomlázkou mě neoslovovaly už vůbec. Náboženství se u nás v rodině příliš nepěstovalo a ty důvody k tomu byly komplikované. Stačí když zmíním, že děda z matčiny strany vyrostl jako katolík, ale v zákopech první světové války viděl tolik hrůzy, že o tom nemohl mluvit a pak polní kurát posvětil jejich zbraně aby zmasakrovaly ty na druhé straně. Takže to byla první pecka. A další samozřejmě od komunistů. Sice mě děda četl z Bible Starý zákon, ale to jsem byl na to příliš malý, 10 či 12 let zdaleka nebylo dost, abych na takové věci měl rozum. Teď ale o tom všem už přemýšlím úplně jinak a musím si dát pohlavek a uvědomit si, že Velikonoce jsou snad nejvýznamnější křesťanský svátek a tedy i důležitější než Vánoce. Takže tedy rovněž přeji co nejlepší prožití letošních Velikonočních svátků …

    #7447 Reply
    kahulak
    Guest

    Zdravim Leho, napsal jsi velice zajimavou skutecnost vo tom, ze kazdej v zivote zmeni nazor nebo presvedceni, treba vcera se mnou nikdo nechtel drandit picykl, pro milovanou byla zima a vetrno a deti mely jinej plan, tak jsem picykloval temer cely vodpoledne v lesoparku za mestem sam. Pozoroval jsem na rece kachny a husy jak pristavaj a vzlitaj a u toho si povidaj a domlouvaj se, kterym smerem poletej, nebo kde pristanou, naprosto dokonala navigace. Reka je vo neco vejs ze brehu, ale strach z ni jeste nejde, ta velka voda prijde az pristi tejden. Pak jsem nasel v parku jednu lavicku, ktera nebyla pod vodou a bylo z ni hezky videt na reku, tak jsem si tam v klidu sednul a premejslel jsem vo tom, ze cesta k uzdraveni sveta a duse je urcite taky v tom, ze pochopim jak moc jsem se v mladi mylil, kdyz jsem si myslel, ze budu uspesnej a nejlepsi. Po case mi doslo, ze nikdy vlastne nejde vo nejakej vliv, nebo bejt nejlepsi, ale vzdycky bezi vo to, aby jsme byli spolecenstvi, rodinou, kamaradi…, kde se daj votevrit dlane a nikdo se nemusi stydet za svoje rany a jizvy a muze si dovolit, aby byly prijaty druhejma. Jsem skutecne presvedcenej, ze nejde vo to bejt uspesnej, nejlepsi, prvni – cili jak pekne zpiva Zdenek Sverak “uspesnej kul v plote”. Kdy jsem si jistej, ze nase jedinecnost neni v tom jak moc jsme videt, ale v tom, jak dokazeme vnimat. Je mi jasny, ze zivot ma takovej smysl, jakej mu dame a hlavne nemit ze zivota strach, ten nas nikdy nemuze utvaret k dobrymu. Kdy jsem si vedomej, ze nemam moc rad nejaky zmeny, ale zaroven si uvedomuju, ze kratkodoby cile a strach zmenam brani a ty vobavy a strach ze zmen mne vedou ke konzervatismu – ke snaze zamknout stav, kterej znam, protoze mne jinej stav vohrozuje. Snazim se ten strach a vobavy mirumilovne prekonavat, coz je velice narocnej ukol – vobjevovat a pripustit si slozitost sveta, dovolit starejm nazorum a presvedcenim se rozmelnit a zaniknout. Zmenit chovani a navyky, kdy jedno zmenit nechci – to je ta moje prima zahradka v dusi, kde rostou bylinky, kyticky, keriky i stromy pravy radosti a kde jsem moc spokojenej, v tom jsem nejkonzervativnejsi ! Tu zahradku potrebuju k tomu, abych si v dusi vodpocinul a vyrovnal s minulosti, verim, ze vsichni jsme nekde zraneni – v odmitnutich, v bezmocnosti zazitku v detstvi, v sikane, kterou spousta z nas zazila v casech stranovlady a ty sileny pecete zla v podobe rudy hvezdy s vercajkem, vobrovsky zraneni si tutove neseme ve vztazich a nekteri v sexualite, za niz bejvaj pribijeny na kriz nejcastejc. No to jenom co se mi honilo v tom vetrnym vodpoledni tou starou kotrbou na lavice v parku u reky. Preju bezpecny a spokojeny casy pristi a svet je nadherny misto a zivot je uzasnej, nakonec to moc pekne zpiva i Lojza Silna paze/mozna flinta, to by vedel Lojza, co chce byt. Pokoj a Dobro. Kahulak

Viewing 11 posts - 76 through 86 (of 86 total)
Reply To: Jirka Mikin – Bílina
Your information: