V tom filmu, myslim, je hlavni motto “What about the soul?”. Odejde po smrti i jeho duse ? To je filosoficka otazka a spekulace, nikdo to prece nevi. A i tak, jestli by z lidskeho stroje-organismu odesla jednou duse, tak by bylo jiste mozne, aby se objevila, snesla nova duse, ktera by zaznamenavala uz nove poznatky a nove zazitky. Jako u novorozeneho ditete. Hrdinu filmu meli nasledovat v jeho novem zivote, takto mi ten film pripada myslenkove nedotazeny. . Mozna proto, ze jako emigrantka jsem musela z casti zmenit mnoho veci v mem zivote a vzdy jsem to brala jako novy zacatek neceho zajimaveho. Takze kdyby mne po smrti zase resurektovali, kloubila bych stare zazitky a emoce s temi novymi. Jako naroubovana jablon.
Tuhle myslenku znovuzrozeni tela uz jsem cetla v jedne sci-fi knize v Cesku jako velmi mlada. Uz nevim kdo to napsal, snad nejaky Rus nebo Polak, ale namet byl o tom, jak v roce 3000 nasli v roztale Arktide zmrzleho R.Amundsena a privedli jej k zivotu. Kniha to byla dobrodruzna, nebylo tam nic o dusi ani osobni identite, ale utkvelo mi to v mysli, protoze se jednalo o fantasii. A tu mam rada dodnes.